B040704Mahārahanīti(大羅漢格言)c3.5s

Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa

Mahārahanīti

Paṇḍitakathā

1.

Mahāraharahaṃ sakya,

Muniṃ nīvaraṇā taṇhā;

Muttaṃ muttaṃ sudassanaṃ,

Vande bodhivaraṃ varaṃ.

2.

Muninā munināgena,

Duṭṭhapabbajjitā jitā;

Yathā yathāasaddhamma-

Puraṇā puraṇādayo.

3.

Tathā tathāgatovādā,

Nugate lokanītiyaṃ;

Katayogena vidūnā,

Jeyyovānattha kārino.

4.

Nitīdha jantunaṃ sāro,

Mittācariyāca pītarā;

Nītimā subuddhi byatto,

Sutavā atthadassimā.

5.

Kaviheraññakā katvā,

Suttattaṃ satthakañcanaṃ;

Gajjapajjādyālaṅkāraṃ,

Karontīdha manorammaṃ.

6.

Vutyaṃ visadañāṇassa,

Ñāto atthotarassa na;

Surappabhāya ādāso,

Chāyaṃ disse na mākare.

7.

Mahātejopi tejoyaṃ,

Mattikaṃ namudukaṃkaro;

Āpo āpeti mudukaṃ,

Sādhuvācāca kakkhaḷaṃ.

8.

Mudunāva ripuṃ jeti,

Mudunā jeti dāruṇaṃ;

Nosiddhaṃ mudunā kiñci,

Yatvato mudunā jaye.

9.

Candanaṃ sītalaṃ loke,

Tato candaṃva sītalaṃ;

Candanacandasītamhā,

Vākyaṃ sādhusubhāsitaṃ.

10.

Pattakalloditaṃ appaṃ,

Vākyaṃ subhāsitaṃ bhave;

Khudditassa kadannaṃpi,

Suttaṃ sāduraso siyā.

11.

Satthakāpi bahūvācā,

Nādarā bahubhāṇino;

Sopakāramudāsīnaṃ,

Nanudiṭṭhaṃ nadījalaṃ.

12.

Saṃsāravisarukkhassa ,

Dvayamevāmataṃphalaṃ;

Subhāsitassasārādo,

Sādhūhirasamāgamo.

13.

Pāsāṇachattaṃ garukaṃ,

Tato devānacikkhanā;

Tato vuḍḍhānamovādo,

Tato buddhassa sāsanaṃ;

14.

Tulaṃ sallahukaṃ loke,

Tato capalajātiko;

Tatonovādiko tato,

Yati dhammepamādako.

15.

Aha gacchati hāyantī,

Sattānamidha jīvitaṃ;

Tasmāhi māpamattatvaṃ,

Gacchantu jinasāsane.

16.

Paṇḍitassa pasaṃsāya,

Daṇḍobālena dīyate;

Paṇḍito paṇḍiteneva,

Vaṇṇitova suvaṇṇito.

17.

Satesu jāyate sūro,

Sahassesuca paṇḍito;

Vuttā satasahassesu,

Dātā bhavativā navā.

18.

Bhūpattaṃca paṇḍitattañca,

Nevatulyaṃ kadācipi;

Sadesepūjito rājā,

Buddho sabbatthapūjito.

19.

Kvātibhāro samatthānaṃ,

Kiṃdūro byavahārinaṃ;

Kovideso savijjānaṃ,

Koparo piyavādinaṃ.

20.

Nanu te yevasantā no,

Sāgarā nakulācalā;

Appampi mariyādaṃ ye,

Saṃvaṭṭevi jahantino.

21.

Palayetītamariyādā ,

Bhavantikira sāgarā;

Mariyādātikaṃ sādhu,

Naicchanti palayepi.

22.

Sataṃ dīghāyukaṃ sabba,

Sattānaṃ sukhakāraṇaṃ;

Asataṃpana sabbesaṃ,

Dukkhahetu nasaṃsayo.

23.

Pāmokkhe sujane sante,

Sabbepi sujanā janā;

Jātekasmiṃsāragandhe,

Sabbe gandhamayā dumā.

24.

Attanā yadi ekena,

Vinatena mahājanā;

Vinayaṃ yanti sabbepi,

Ko taṃ nāseyya paṇḍito.

25.

Sarīrassa guṇānañca,

Dūramaccanta mantaraṃ;

Sarīraṃ khaṇaviddhaṃsi,

Kappantiṭṭhāyino guṇā.

26.

Yadi niccamaniccena,

Nimalaṃ malavāhinā;

Yo so kāyena labhetha,

Kiṃnaladdhaṃ bhave nukiṃ.

27.

Dhammatthakāmamokkhānaṃ,

Pāṇaṃ saṃsiddhikāraṇaṃ;

Tannighātā kinnahataṃ,

Rakkhanā kinnarakkhitaṃ.

28.

Attā bandhu manussassa,

Ripu attāva jantunaṃ;

Attāva niyato ñāti,

Attāva niyato ripu.

29.

Attanoparicāgena,

Yaṃsitamanurakkhanaṃ;

Karonti sajjanāyeva,

Na taṃ nītimatā mataṃ.

30.

Tiṇāni bhūmirudakaṃ,

Catutthī vākyasuṭṭhutā;

Etāni hi sataṃgehe,

Nochindante kadācipi.

我來為您翻譯這段巴利文: 禮敬世尊、阿羅漢、正等正覺者 大王之道 智者品 1 敬禮偉大的釋迦牟尼, 已斷煩惱與五蓋障, 解脫清凈善見者, 最勝菩提之聖尊。 2 如同牟尼聖者, 降伏邪惡出家眾; 猶如正法對治, 凈化往昔諸惡行。 3 如是如來教導, 世間準則所未及; 智者以修習力, 當勝損害作惡者。 4 此世生靈之精華, 善友師長與父母; 具足智慧與明辨, 多聞洞見真理者。 5 詩人與金匠們, 巧制金飾與經文; 以散韻詩為裝飾, 創造悅意之作品。 6 對於清凈智者言, 他人難解其深義; 如同明鏡之光芒, 不顯影像于泥中。 7 縱有大威力火焰, 不能使泥變柔軟; 唯有流水能軟化, 善言能化堅硬心。 8 以柔和降服敵人, 以柔和勝殘暴者; 柔和無所不能成, 是故應以柔和勝。 9 世間檀香最清涼, 其次明月亦清涼; 較諸檀月之清涼, 善言妙語更清涼。 10 適時所說雖簡短, 亦成善妙之言語; 饑者雖食粗劣食, 亦覺其味甘如蜜。 11 縱有眾多巧言者, 多言無益不受重; 江河之水雖浩瀚, 無益之水不受重。 12 輪迴毒樹之果實, 唯有二種堪稱美; 一是善語之精華, 二是善人之交往。 13 石製傘蓋甚沉重, 諸天譴責更沉重; 長者教誡更重要, 佛陀教法最重要。 14 世間輕浮若天平, 輕浮之人更無定; 不受教誡更輕率, 懈怠修法最輕率。 15 時日流逝不停息, 眾生壽命漸損減; 是故不應生放逸, 當勤修習佛陀教。 16 智者讚歎智者時, 愚者卻施以棍棒; 唯有智者贊智者, 方為真實之褒揚。 17 百人之中生勇士, 千人之中出智者; 十萬人中難得見, 慷慨佈施之善人。 18 國王身份與智慧, 二者永遠不相等; 國王僅受本國敬, 佛陀普受世間崇。 19 于能力者何為重? 于商賈者何為遠? 于智者何為異邦? 于善語者何為敵? 20 誠然唯有聖者與, 大海高山不動搖; 即便世界將毀滅, 永不違背其準則。 21 大海雖會超界限, 終將回歸其本位; 善人即便世界毀, 不願違背其準則。 22 善人長壽實為是, 眾生安樂之因緣; 惡人存在無疑是, 眾生痛苦之根源。 23 若有善人為上首, 眾人皆成善良人; 如同一株栴檀樹, 能使林木皆芳香。 24 若能以一調伏者, 教化眾多之群眾; 皆能獲得調伏時, 智者豈能摧毀之。 25 身體與善德性質, 二者差異極懸殊; 身體朝夕即壞滅, 功德直至劫末存。 26 若以無常污穢身, 欲求恒常清凈果; 此身所得諸果報, 有何不得之可言。 27 法義欲樂與解脫, 生命乃是成就因; 若毀生命何不毀? 護生何物不能護? 28 自我是人之親友, 自我亦是人之敵; 自我確是最近親, 自我也是最大敵。 29 捨己護他之行為, 雖為善人所讚歎; 然而具慧明理者, 不以此為究竟道。 30 草木大地與清水, 第四善語之美好; 此四物品于善家, 永遠不會有匱乏。

31.

Ambuṃ pivantino najjo,

Rukkho khādatino phalaṃ;

Megho kvacipi no sassaṃ,

Paratthāya sataṃdhanaṃ.

32.

Sataṃ pharusavācāhi,

Nayāti vikatiṃ mano;

Tiṇukkāhi nasakkāva,

Tāpetuṃ sāgare jalaṃ.

33.

Sampatyaṃ mahattaṃceto,

Bhavatyuppalakomalaṃ;

Vippatyañca mahāsele,

Silāsaṅghādakakkaso.

34.

Atthaṃ mahantamāpajja,

Vijjaṃ sampattimevaca;

Careyyāmānathaddhoyo,

Paṇḍito so pavuccati.

35.

Nālabbhamabhipatthenti ,

Naṭṭhampi nacasocare;

Vippatyañca namuyhanti,

Yenarā teva paṇḍito.

36.

Gaṇṭhiṭṭhāne ekapade,

Nātimaññeyya paṇḍito;

Kiṃ akko veḷupabbhāro,

Timahādīpabhānudo.

37.

Guṇadosesumekena,

Natthi koci vivajjito;

Sukhumālassa padumassa,

Naḷā bhavati kakkasā.

38.

Sumahantāni satthāni,

Dhārayanto bahussutā;

Chettāro saṃsayānantu,

Kilante lobhamohatā.

39.

Dosampi saguṇe disvā,

Guṇavādī vadantino;

Na loko vijjamānampi,

Cande passati lañchanaṃ.

40.

Nipuṇe sutameseyya,

Vicinitvā sutatthiko;

Bhattaṃ hukkhaliyaṃ pakkaṃ,

Bhājanaṃpi tathā bhave.

41.

Guṇā kubbanti dūtattaṃ,

Dūrepi vasataṃ sataṃ;

Ketake gandha ghāsāya,

Gacchanti bhamarā sayaṃ.

42.

Paṇḍito sutasampanno,

Yatthaatthīti cesuto;

Mahussāhena taṃṭhānaṃ,

Gantabbaṃ sutaresinā.

43.

Sabbasutaṃ madhīyetha,

Hīnamukkaṭṭha majjhimaṃ;

Sabbassaatthaṃ jāneyya,

Naca sabbaṃ payojaye;

Hoti tādisakokālo,

Yattha atthāvahaṃ sutaṃ.

44.

Ṭhito cirattanaṃ nīre,

Sakkharo nantaraṃsuto;

Dabbho nīrantike jāto,

Sabbakālantaraṃsuto.

45.

Vasuṃ gaṇhanti dūraṭṭhā,

Pabbate ratanocite;

Na milakkhā samīpaṭṭhā,

Evaṃ bālā bahussute.

46.

Hiraññena migānaṃva,

Susīlaṃpi asīlino;

Adhammikassa dhammena,

Bālānaṃpi sutena kiṃ.

47.

Sutena hadayaṭṭhena,

Khalo nevasusīlavā;

Madhunā koṭaraṭṭhena,

Nimbo kiṃ madhurāyate.

48.

Sakiṃpi viññu dhīrena,

Karoti sahasaṅgamaṃ;

Attatthañca paratthañca,

Nibbānantaṃ sukhaṃ labhe.

49.

Haṃso majjhe nakākānaṃ,

Sīho gunnaṃ nasobhati;

Gadrabhānaṃ turaṅgono,

Bālānañca napaṇḍito.

50.

Ākiṇṇopi asabbhīva,

Asaṃsaṭṭhova bhaddako;

Bahunā sannajātena,

Gacche nummattakenidha.

51.

Nadītire khatekūpe,

Araṇītālavaṇṭake;

Navade āpādi natthīti,

Mukheca vacanaṃ tathā.

52.

Sutasanniccayā dhīrā,

Tuṇhibhūtā apucchitā;

Puṇṇā subhāsitenāpi,

Ghaṇḍādyaghaṭitāyathā.

53.

Apuṭṭho paṇḍito bherī,

Pajjunno hoti pucchito;

Bālo puṭṭho apuṭṭhoca,

Bahuṃ vikattate sadā.

54.

Sampannaguṇā laṅkāro,

Sabbasatta hitāvaho;

Nacareyya parattatthaṃ,

Kuto so paṇḍito bhave.

55.

Saparatthaṃ care dhīro,

Asakkonto sakaṃ care;

Tathāpica asakkonto,

Pāpāttānaṃ viyojaye.

56.

Bālecummattake bhūpe,

Gurumātāpitūsvapi;

Nadosaṃ kariyā pañño,

Saṅgheca jeṭṭhabhātari.

57.

Atthanāsaṃ manotāpaṃ,

Ghareduccaritānica;

Vañcanaṃ avamānañca,

Matimā napakāsaye.

58.

Paradānaṃ janettīva,

Leṭṭuva paradabbakaṃ;

Attāva sabbabhūtāni,

Yo passati so passati.

59.

Parūpavāde padhiro,

Paravajjesvalocano;

Paṅgulo aññanārīsu,

Dussakappesvacetano.

60.

Sabbaṃ suṇāti sotena,

Sabbaṃ passati cakkhunā;

Nacadiṭṭhaṃ sutaṃ dhīro,

Sabbaṃ uccitumarahati.

我來為您翻譯這段巴利文: 31 江河供人飲其水, 樹木施人享其果; 雲雨普降養群生, 智者財富利他人。 32 惡語難擾聖者心, 如同草炬難使沸; 大海浩瀚之水體, 永遠平靜不動搖。 33 順境中人心柔軟, 猶如蓮花般嬌嫩; 逆境中人心堅硬, 恰似巨石般頑固。 34 獲得偉大之成就, 或得智慧與財富; 不生傲慢而行事, 此人方稱為智者。 35 不求無法獲得事, 不憂已失去之物; 逆境之中不迷惑, 如是之人是智者。 36 于難解處一字句, 智者不應生輕慢; 何況光明遍三洲, 陽光亦需借空行。 37 論及功過得失時, 無人能完全免除; 即使柔美之蓮花, 莖幹亦復覺粗糙。 38 多聞之人雖持有, 廣大精深之典籍; 若為貪癡所困擾, 難斷疑惑之藤蔓。 39 見人過失中有德, 善語讚歎其功德; 世人雖見月光明, 不見其中之斑點。 40 求學之人應細心, 擇取精妙之教法; 如同煮飯用良鍋, 方能蒸煮出佳餚。 41 功德能為使者任, 遠方善人亦相連; 如蜂聞香自飛往, 尋覓芳香之花蕊。 42 若聞某處有智者, 多聞博學之賢良; 求學之人應竭力, 前往其處求教誨。 43 應當廣學諸典籍, 上中下等悉通達; 了知一切之義理, 但非處處皆運用; 必有適當之時機, 所學方能顯其用。 44 石頭長久浸於水, 內里終究不潮濕; 蘆葦生長水邊際, 內外處處皆濕潤。 45 遠處寶山藏珍寶, 人們不辭遠道取; 近處野人雖可及, 智者不與為伍焉。 46 如以黃金誘野獸, 無戒之人有戒何? 不法之人有法何? 愚者多聞復何益? 47 內心空虛徒聞法, 惡人終難成持戒; 樹洞雖盛滿蜂蜜, 苦楝終不變甘甜。 48 智者若與賢者交, 一次即得千次益; 既利自己又利他, 終得涅槃之安樂。 49 天鵝不配群烏集, 獅子不與牛同群; 駿馬不與驢為伍, 智者不與愚人居。 50 雖處惡人之叢中, 善人不與共往來; 寧可獨處守其德, 不與愚人同流俗。 51 河岸挖井必有水, 椰扇芭蕉定生葉; 切勿輕言無辦法, 此言不應出口也。 52 智者積聚多聞法, 未問不輕易開口; 如缽盛滿善言語, 未擊不發出聲音。 53 智者不問自不語, 詢問則如雷霆響; 愚者不問自多言, 有問更增其夸語。 54 若人雖具諸功德, 能利一切眾生者; 若不為他人謀利, 何以稱之為智者? 55 智者應為雙方利, 不能則為己謀利; 若己利亦不能為, 應當遠離諸惡事。 56 對於愚人與狂者, 國王師長與父母; 智者不應生嗔怒, 僧團長兄亦如是。 57 智者不應顯露出, 損失憂惱與惡行; 欺詐輕慢等行為, 皆當隱藏不外揚。 58 視他妻如己母親, 視他財如路磚石; 視眾生如己同體, 如是觀察最正確。 59 對他人誹謗似聾, 對他過失若盲目; 對他女人似跛足, 對他衣物似無知。 60 耳聞一切聲音事, 眼見一切色相物; 智者不應盡吐露, 所見所聞諸事物。

61.

Cakkhumassa yathāandho,

Sotavā padhiroyathā;

Paññāvāssa yathāmūgo,

Balavā dubbaloriva;

Atha atthesamuppanne,

Sayetha matasāyitaṃ.

62.

Pāpamitte vivajjetvā,

Bhajeyyu ttamapuggalaṃ;

Ovādecassa tiṭṭheyya,

Patthento acalaṃsukhaṃ.

63.

Sususā sutavaḍḍhanaṃ,

Sutaṃ paññāyavaḍḍhanaṃ;

Paññāya atthaṃ jānāti,

Ñāto attho sukhāvaho.

64.

Pāmojja karaṇaṃ ṭhānaṃ,

Pasaṃsāvahanaṃsukhaṃ;

Phalānisaṃso bhāveti,

Vahanto porissaṃdhuraṃ.

65.

Atisītaṃ atiuṇhaṃ,

Atisāya midaṃahu;

Iti visaṭṭha kammante,

Khaṇā accanti māṇave.

66.

Yoca sītañca uṇhañca,

Tiṇātiyo namaññati;

Karaṃ purisa kiccāni,

So sukhā navihāyati.

67.

Yasalābhaṃ jigīsantaṃ,

Naraṃ vajjenti dūrato;

Apatthetvāna te tasmā,

Taṃmaggaṃ maggaye budho.

68.

Desamosajja gacchanti,

Sīhā sappurisā gajā;

Tattheva nidhanaṃ yanti,

Kākā kāpurisā migā.

69.

Yasmiṃdese nasammāro,

Napiti nacabandhavā;

Nacavijjāgamo koci,

Natattha vasatī vasse.

70.

Dhanavā gaṇako rājā,

Nadī vejjā imejanā;

Yattha pañca navijjante,

Na tatthavasatī vase.

71.

Asanaṃ bhayamantānaṃ,

Maccānaṃ maraṇaṃ bhayaṃ;

Uttamānantusabbesaṃ,

Avamānaṃ paraṃ bhayaṃ.

72.

Amānanā yattha siyā,

Santānaṃ avamānanā;

Hīnasamānanāvāpi,

Na tatthavasati vase.

73.

Yatthālasoca dakkhoca,

Sūro bhīruca pūjito;

Na santā tattha vassanti,

Avisesakarena ko.

74.

Dukkho nivāso sambādhe,

Ṭhāne asucisaṅkaṭe;

Tato rimhipiyānante,

Tatoca akataññunaṃ.

75.

Siṅgīnaṃ pañcahatthena,

Satena vājinaṃ caje;

Hatthīnantu sahassena,

Desacāgena dujjane.

76.

Caje ekaṃ kulassatthaṃ,

Gāmassatthaṃ kulaṃ caje;

Gāmaṃ janapadassatthaṃ;

Attatthaṃ pathavī caje.

77.

Calatyekenapādena,

Tiṭṭhatyekena paṇḍito;

Asamikhyaparaṃṭhānaṃ,

Pubbamāyanaṃnacaje.

78.

Ṭhānabhaṭṭhā nasobhanti,

Dantākesāna khānarā;

Matimā itiviññāya,

Saṭhānaṃ nacaje lahuṃ.

79.

Caje dhanaṃ aṅgavarassahetu,

Aṅgaṃ caje jivitaṃ rakkhamāno;

Aṅgaṃ dhanaṃ jivitañcāpi sabbaṃ,

Caje naro dhamma manussaranto.

80.

Sotaṃ suteneva na kuṇḍalena,

Dānena pāṇī natu kaṅkaṇena;

Ābhāti kāyo purisuttamassa,

Paropakārena na candanena.

Sambhedakathā

81.

Sattha kappavicārena,

Kālo gacchati dhīmataṃ;

Byasanena asādhūnaṃ,

Niddāya kalahenavā.

82.

Sokaṭhānasahassāni,

Bhayaṭhānasatānica;

Divasedivase muḷhaṃ,

Āvīsanti napaṇḍitaṃ.

83.

Atidīgho mahāmuḷho,

Majjhimoca vicakkhaṇo;

Vāsudevaṃ purakkhitvā,

Sabbevāmanakā saṭṭhā.

84.

Na loke sobhate muḷho,

Kevalattapasaṃsako;

Api sampihite kūpe,

Katavijjo pakāsate.

85.

Madantadamanaṃ satthaṃ,

Khalānaṃ kurute madaṃ;

Cakkhusaṅkhārakaṃ tejaṃ,

Uluṅkāna mivandhakaṃ.

86.

Atyappamapi sādhūnaṃ,

Silālekheva tiṭṭhate;

Jalelekheva nīcānaṃ,

Yaṃ kataṃ taṃpi nassati.

87.

Dabbamappaṃpi sādhūnaṃ,

Jalaṃ kūpeva nissayo;

Bahuttaṃpi asādhūnaṃ,

Naca vāriva aṇṇave.

88.

Duṭṭhacitto panāhissa,

Kodho pāsāṇalikkhito;

Kujjhitabbe sujanassa,

Jalelekhā ciraṭṭhito.

89.

Bālassa jīvitaṃ pāpaṃ,

Mitarassi taraṃ bhave;

Janakāyassa rājāva,

Rājadhammova rājunaṃ.

我來為您翻譯這段巴利文: 61 有眼如同盲人般, 有耳似若聾者樣; 有智若如啞人般, 有力如同弱者狀; 當機緣時節至時, 應當裝作已死般。 62 應當遠離惡朋友, 親近最勝之人等; 安住于其教誡中, 追求不動之安樂。 63 樂於聽聞增多聞, 多聞增長智慧力; 智慧能知諸義理, 知義能得安樂果。 64 歡喜之處生功德, 讚歎能帶來安樂; 承擔人間諸責任, 必將獲得諸果報。 65 或說天氣太寒冷, 或說天氣太炎熱; 因循茍且度時日, 良機轉瞬即逝去。 66 不以寒暑為借口, 不以疲倦為託詞; 勤勉完成應做事, 此人不失安樂果。 67 追求名聲與利養, 遠離真實之道途; 是故智者應遠離, 尋求正道而前進。 68 獅子賢者與象王, 離開故土向前行; 烏鴉惡人與野獸, 原地死亡歸塵土。 69 若在某處無市場, 無理髮師親眷屬; 也無求學之機緣, 不應居住於此處。 70 富人會計與國王, 河流醫生此五者; 若此五者皆不具, 不應居住於此處。 71 飲食缺乏令人懼, 死亡恐怖眾生心; 但對最勝之智者, 輕蔑方為最大懼。 72 若處聖者不受敬, 或遭輕賤與侮辱; 或與卑劣同等視, 不應居住於此處。 73 若處懶惰與精進, 勇者怯者同受敬; 聖者不住如是處, 無人分別善惡故。 74 擁擠不潔之住處, 實為痛苦之所在; 遠離親愛之人等, 或與忘恩之人居。 75 以五手臂換金角, 以百換取駿馬良; 以千換取大象王, 捨棄惡地離兇徒。 76 舍一人護一族, 舍一族護一村; 舍一村護一邦, 為己利舍天下。 77 智者一足動一足, 立足未穩不輕舉; 未察明瞭他處情, 不應輕棄原住地。 78 離位之物不莊嚴, 如齒髮甲離其處; 智者了知此道理, 不輕易棄原位置。 79 為護肢體舍財物, 為護生命舍肢體; 為護正法當捨棄, 財物肢體與生命。 80 耳飾不如多聞美, 手鐲不如佈施妙; 最勝丈夫身光耀, 利他功德非栴檀。 離間品 81 智者以研習經典, 消磨時日勤修學; 惡人以災禍憂患, 昏睡鬥爭度光陰。 82 千種憂愁之根源, 百種恐怖之因緣; 日日困擾愚癡人, 卻不能惱智慧者。 83 太高者多生愚癡, 中等者具足智慧; 以神聖為引導者, 皆生為人無分別。 84 世間愚者不莊嚴, 唯知讚歎己功德; 即使深藏於井中, 智者光明自顯現。 85 調伏傲慢之教法, 反使惡人增驕慢; 如同光明助眼目, 反使貓頭鷹目盲。 86 善人即使小功德, 如刻石上永久存; 卑劣之人所作為, 如水上字即消失。 87 善人即使小財物, 如井之水濟眾生; 惡人縱有大財富, 如海之水難飲用。 88 惡人怒氣如石刻, 永久難以消除去; 善人忿怒如水痕, 瞬間即可消失盡。 89 愚人生命多造惡, 短暫如同借貸物; 如王護衛眾民眾, 正法護持諸君王。

90.

Sappādānaṃ balī sīho,

Puḷāvako tato kippīlikā,

Narā tato balī rājā,

Sabbesa mantako balī.

91.

Bhūpoṇṇava ggi thī sippi,

Abhijjhālucapuggalo;

Etesaṃpi mahicchānaṃ,

Mahicchitā aniccatā.

92.

Niddāluko asantuṭṭho,

Akataññūca bhīruko;

Sakkuṇantina sācāraṃ,

Sikkhituṃ te kadācipi.

93.

Niddālu kāmarāmoca,

Sukhito bhogavālaso;

Nicchanto kammarāmo ca,

Sattete satthavajjitā.

94.

Samiddho dhanadhaññena,

Kaṭṭho dakatiṇaggihi;

Sabbato duggatenaṭṭho,

Tasmā nadukkataṃ kare.

95.

Puññapāpaphalaṃ yo ce,

Nasaddhahati saccato;

So ve khippaṃva attānaṃ,

Ādāsatalamānaye.

96.

Samparāyikamatthaṃ yo,

Nasaddhahati cepiso;

Āvāse sagga gāmīnaṃ,

Mākkabhe kiṃnapassati.

97.

Mahantaṃ vaṭṭarukkhādiṃ,

Khuddabījaṃ bahūphalaṃ;

Sakkhikatvā udikkheyya,

Puññapāpakaro naro.

98.

Yassa sallahukaṃ hoti,

Gurusakkāramānanaṃ;

Tassa sallahukāyeva,

Vijjāsampattisampadā.

99.

Upajjhācariyānañca,

Mātāpitūnamevaca;

Sakkaccaṃ yonupaṭṭhāti,

Suto tassapitādiso.

100.

Dese dese kulānīca,

Desedese ca bandhavo;

Tādisaṃ sahajā yattha,

Desaṃ passāminevatu.

101.

Puttaṃvā bhātaraṃ duṭṭhaṃ,

Anusāseyya nojahe;

Kiṃnu chejjaṃ karaṃpādaṃ,

Littaṃ asucinā siyā;

102.

Bahuputte pitāeko,

Avassaṃ poseti sadā;

Bahuputtā nasakkonti,

Posetuṃ pitarekakaṃ.

103.

Atijātamanujātaṃ ,

Puttamicchanti paṇḍitā;

Avajātaṃ naicchanti,

Yohoti kulagandhano.

104.

Pañcaṭhānāni sampassaṃ,

Puttamicchanti paṇḍitā;

Jātovā no bharissati,

Kiccaṃvā no karissati.

105.

Kulavaṃso ciraṃ tiṭṭhe,

Dāyajjaṃ paṭipaccati;

Athavāpana petānaṃ,

Dakkhiṇaṃnupadassati.

106.

Antojāto dhanakkīto,

Dāsabyopagato sayaṃ;

Dāsākaramarānīto,

Ccevante catudhā siyuṃ.

107.

Dāsā pañceva corayya-

Sakhañātyattasadisā;

Tathā viññūhi viññeyyā,

Mittādārāca bandhavā.

108.

Tayova paṇḍitā satthe,

Ahamevātivādīca,

Ahamapiti vādīca,

Nāhantica imetayo.

109.

Vinā satthaṃ nagaccheyya,

Sūro saṅkāmabhūmiyaṃ;

Paṇḍitaddhagū vāṇijjo,

Videsagamano tathā.

110.

Sammā upaparikkhitvā,

Akkharesu padesuca;

Coraghāto siyā sisso,

Guru coraṭṭakārako.

111.

Sādhuttaṃ sujanasamāgamā khalānaṃ,

Sādhūnaṃ nakhalasamāgamā khalattaṃ;

Āmodaṃkusumabhavaṃdadhātibhūmi,

Bhūgandhaṃ naca kusumāni dhārayanti.

112.

Saṭṭhena mittaṃ kalusena dhammaṃ,

Paropatāpena samiddhibhāvaṃ;

Sukhena vijjaṃ pharusena nāriṃ,

Icchanti ye te navapaṇḍitāva.

Mittakathā

113.

Katvāna kusalaṃkammaṃ,

Katvācā kusalaṃ pure;

Sukhitadukkhitā honti,

So bālo yo napassati.

114.

Sayaṃkatena pāpena,

Aniṭṭhaṃ labhate phalaṃ;

Te me so me janentīti,

Punāguṃ kurute jaḷo.

115.

Kālakhepena hāpeti,

Dānasīlādikaṃ jaḷo;

Athirampi thiraṃ maññe,

Attānaṃ sassatīsamaṃ.

116.

Bālova pāpakaṃ katvā,

Nataṃchaṭṭetumussahe;

Kiṃ byagghatādi gacchanto,

Padaṃ makkhetumussahe.

117.

Paranassanato naṭṭho,

Pureva paranāsako;

Sīghaṃvā dassanaṃ yāti,

Tiṇaṃ pāsādajjhāpakaṃ.

118.

Bhojanā methunā niddā,

Gave poseca vijjati;

Vijjā viseso posassa,

Tatohīno gosamo bhave.

我來為您翻譯這段巴利文: 90 獅子力勝諸蛇類, 蛆蟲次勝螞蟻群; 人類力勝諸眾生, 死神力勝一切物。 91 國王海洋火女貝, 以及貪婪諸眾生; 如是具大貪慾者, 無常性是其本質。 92 貪睡不知足知恩, 怯懦膽小諸眾生; 此等永遠不能學, 善良品行與威儀。 93 貪睡耽樂與安逸, 富裕懶惰無意願, 不喜工作諸人等, 七者遠離聖教法。 94 富裕財物與穀物, 柴草水火皆齊備; 若無一物遭滅亡, 是故不應作惡事。 95 若人不信善惡果, 必有其報真實性; 應當速觀己面容, 如同明鏡照自身。 96 若人不信後世果, 應觀天界諸聖境; 往生天界諸賢聖, 住處光明何不見。 97 巨大榕樹諸果實, 由小種子結碩果; 世人應當以此為, 善惡因果之明證。 98 若人輕視與輕慢, 尊敬恭敬之禮儀; 其人智慧與成就, 輕淺如同其輕慢。 99 恭敬侍奉諸師長, 父母雙親恩養者; 其子必定如父賢, 是故當勤盡孝道。 100 處處皆有諸親族, 處處皆有諸眷屬; 唯有生處之親人, 此處難得復相見。 101 兒子兄弟雖為惡, 應當教導莫捨棄; 若手足染不凈物, 豈可因此而斷除。 102 一位父親能扶養, 眾多子女得成長; 眾多子女卻不能, 扶養一位老父親。 103 智者希望子超越, 或與己等而不劣; 不願生育劣於己, 敗壞家族之子孫。 104 智者觀察五種事, 希望生育善子女: 長大能否善奉養, 能否承擔家業事。 105 家族血脈得延續, 遺產財物得繼承; 或為亡者作功德, 佈施迴向諸善業。 106 生於家中為奴僕, 以錢買得為奴隸; 自願投靠為奴婢, 戰爭擄獲為俘虜; 如是奴僕分四種。 107 奴僕有五種情況: 盜賊朋友親戚等, 自願相似諸眾生; 智者應當如是知, 親友妻子與眷屬。 108 智者于教法之中, 有三種不同態度: 或言我是最勝者, 或言我亦有所成, 或言我非有所成。 109 勇士不應無兵器, 輕入戰場冒險地; 智者商人亦不應, 無伴獨往遠方行。 110 應當詳細觀察明, 文字語法與地域; 若有錯誤如盜賊, 弟子罪過歸師長。 111 善人因近善人故得善性, 善人因近惡人不成惡; 大地因花生出妙香氣, 花朵不因大地失芳香。 112 以欺詐交友正法以污染, 以損他求利以苦得安樂; 以粗暴得妻以輕易得智, 如是希求者非是真智者。 友誼品 113 今生造作善業者, 前世造作善業者; 安樂痛苦皆由此, 愚者不見此因果。 114 由己所造諸惡業, 必得不如意果報; 愚者猶說他人害, 復造新業增罪過。 115 愚人虛度光陰時, 損減佈施與持戒; 執著堅固為常住, 如同永恒不變易。 116 愚人造作諸惡業, 不能消除其罪過; 如虎行走留腳印, 豈能抹去其足跡。 117 欲害他人者先亡, 害人之前自遭殃; 如同縱火燒高樓, 火焰速燃及己身。 118 飲食淫慾與睡眠, 牛群亦有此三事; 人以智慧為殊勝, 無慧之人同畜生。

119.

Muḷhasisso padesena,

Kunārībharaṇenaca;

Khalasatthūhisaṃyogā,

Paṇḍitopyavasīdati.

120.

Dvecimekaṇṭakā tikkhā,

Sarīrasobhitā kāme;

Nidhano yoca kāmeti,

Yocakuppatyanissāro.

121.

Nidhanocāpi kāmeti,

Dubbalo kalahaṃpiyo;

Mandasattho vivādatthi,

Tividhaṃ muḷhalakkhaṇaṃ.

122.

Appasuto sute appe,

Bahuṃmaññati mānavo;

Sindhudakama passanto,

Kūpetoyaṃva maṇḍuko.

123.

Tadamināpi jānāti,

Sobbhesu padaresuca;

Sunantā yanti kusumbhā,

Tuṇhīyanti mahodadhi.

124.

Yaṃ ūnakaṃ taṃ sunati,

Yaṃ pūraṃ santameva taṃ;

Aḍḍhakumbhūpamo bālo,

Rahato pūrova paṇḍito.

125.

Budhehibhāsamānopi ,

Khalo bahutaketavo;

Ghaṃsiyamāno aṅgāro,

Nilamattaṃ nagacchati.

126.

Cārutā paradārāya,

Dhanaṃ lokatappatiyā;

Pasutaṃ sādhunāsāya,

Khale khalatarā guṇā.

127.

Ito hassataraṃ loke,

Kiñci tassa navijjati;

Dujjanotica yaṃāha,

Sajjanaṃ dujjano sayaṃ.

128.

Rogaṇḍacaṅkuro tejo,

Visamassataro ghaṇo;

Avināsiya samanti,

Na khaloca sanissayaṃ.

129.

Navinā paravādena,

Ramante dujjanā khalu;

Na sā sabbarase bhutvā,

Vinā vacce natussati.

130.

Tappate yāti sandhānaṃ,

Davo bhavati vanataṃ;

Muduṃ dujjanacittaṃ kiṃ,

Lohena upamīyate.

131.

Tasmā dujjanasaṃsaggaṃ,

Āsīvisa mivoragaṃ;

Ārakā parivajjeyya,

Bhūtikāmo vicakkhaṇo.

132.

Dujjanena hi saṃsaggo,

Sattutāpi nayujjate;

Tatto dahati aṅgāro,

Santātu kālataṃkaro.

133.

Dujjano vajjanīyova,

Vijjāyālaṅkatopi ce;

Maṇinā laṅkato santo,

Sappo kiṃ nabhayaṅkaro.

134.

Aggino dahato dāyaṃ,

Sakhābhavati māluto;

Sova dīpaṃtu nāseti,

Khale nattheva mittatā.

135.

Nasmase katapāpamhi,

Nasmase alikavādini;

Nasmasettatthapaññamhi,

Atisantepi nasmase.

136.

Māretuṃ kittakā sakkā,

Dujjanā gagaṇūpamā;

Māritā kodhacittetu,

Mārito honti dujjanā.

137.

Bhūmi kaṇṭakasaṃkiṇṇā,

Chādituṃ nevasakyate;

Upāhana mattakena,

Channā bhavati medanī.

138.

Sattā sadāpasevanti,

Sodakaṃ vāpiādikaṃ;

Sabhogaṃ sadhanañcevaṃ,

Tucchāce te jahanti te.

139.

Dhanahīnaṃ caje mitto,

Puttadārā sahodarā;

Atthavantaṃva sevanti,

Attho loke mahāsakhā.

140.

Na rūpinī na paññāṇo,

Nakulīno padhānatā;

Kāle vipattisampatte,

Dhanimāva visesatā.

141.

Kalyāṇamittaṃ kantāraṃ,

Yuddhaṃ sabhāyaṃ bhāsituṃ;

Asatthā gantu micchanti,

Muḷhā tecaturojanā.

142.

Ahitā paṭisedhoca,

Hitesuca payojanaṃ;

Byasanesva pariccāgo,

Saṅkhepā mittalakkhaṇaṃ.

143.

Āture byasanepatte,

Dubbhikkhe sattu viggahe;

Rājadvāre susāneca,

Yo tiṭṭhati sabandhavo.

144.

So bandhu yo hiteyutto,

So pitā yo tu posako;

So ñāti yatra visāso,

Sā bhariyā yatra nibbūti.

145.

Hitesino sumittoca,

Viññūca dullabhā janā;

Yatho sadhaṃca sāduṃca,

Rogahārīca sujano.

146.

Agaruko anālasso,

Asaṭṭhoca saccavā suci;

Aluddho atthakāmoca,

Ediso suhaduttamo.

147.

Yo dhuvāni pariccajja,

Adhūvānyupasevati;

Dhuvāpi tassa nassanti,

Adhuvesu kathāvakā.

148.

Luddhamatthenagaṇheyya ,

Thaddha mañjalikammunā;

Chandānuvattiyā muḷhaṃ,

Yathābhūtena paṇḍitaṃ.

我來為您翻譯這段巴利文: 119 愚昧弟子地方性, 惡妻裝飾虛榮心; 親近惡師諸因緣, 智者亦會遭沉淪。 120 世間二種如利刺, 雖美其身實可畏: 貧窮之人求欲樂, 無權之人起嗔怒。 121 貧窮之人貪慾樂, 弱者好爭論是非; 智淺之人好辯論, 此為愚者三特徵。 122 少聞之人聞少法, 自以為是生驕慢; 如井中蛙觀水量, 不識大海之浩瀚。 123 以此亦知淺深處, 水坑溝渠諸水量; 小罐滿水作響聲, 大海深邃常寂靜。 124 不足之物發聲響, 圓滿之物常寂然; 愚者如同半滿瓶, 智者如同滿水器。 125 雖與智者共談論, 惡人多詐無真實; 如同摩擦炭火塊, 只見黑色不見光。 126 貪戀他人之妻女, 以財富取悅世人; 廣學多聞毀善法, 惡人更增惡之德。 127 世間最可笑之事, 莫過於此難尋找: 惡人自稱為惡者, 反說善人是惡人。 128 瘡疫萌芽與火焰, 劇毒濃烈難消除; 尚可尋得解脫法, 惡人難以得依止。 129 惡人若無誹謗語, 實難獲得其歡樂; 如同蒼蠅食美味, 若無糞便不滿足。 130 鐵器受熱可熔合, 林木著火能燃燒; 惡人之心難柔軟, 鐵器尚可為比喻。 131 是故智者求繁榮, 應當遠離諸惡人; 如同遠離毒蛇般, 保持距離莫親近。 132 與惡人交往結果, 甚至不如與敵交; 熱炭只能燒身體, 冷炭能致命喪亡。 133 惡人雖有諸裝飾, 智慧學問為莊嚴; 毒蛇雖戴寶石飾, 豈能因此不可畏。 134 林火燃燒草木時, 風為火焰之朋友; 同一風吹燈火滅, 惡人絕無真友情。 135 不應信任作惡者, 不應信任說謊者; 不應信任損人者, 過分寂靜亦莫信。 136 欲殺惡人如虛空, 數量眾多難盡除; 若能調伏嗔恨心, 等同殺盡諸惡人。 137 大地遍佈諸荊棘, 無法盡覆使平坦; 但以鞋履護足底, 如同覆蓋整個地。 138 眾生常喜近水池, 富裕財物諸場所; 一旦貧窮無財物, 棄之遠去不顧念。 139 貧窮之人為友棄, 妻子兄弟皆遠離; 富有之人眾親近, 財富世間大親友。 140 非以容貌與智慧, 非以種姓為尊貴; 當遭厄運災難時, 唯有財富最殊勝。 141 越過荒野入戰場, 議會說話需友伴; 無友獨行四種人, 皆是愚癡之表現。 142 遮止有害勤利益, 患難不棄互扶持; 此為朋友之特徵, 簡要說明其要義。 143 疾病災難饑饉時, 敵軍侵犯戰亂起; 王門墓地諸險處, 能立其側是親友。 144 助人利益是良友, 養育子女是慈父; 互相信賴是親人, 令得安寧是賢妻。 145 求人利益善友伴, 智者世間實難得; 如同清涼與甘美, 能除病苦之良藥。 146 恭敬不懶不欺詐, 誠實清凈無貪求; 常為利他而謀劃, 如是方為最勝友。 147 捨棄堅固之正法, 親近無常諸惡法; 堅固正法必失去, 無常惡法何所說。 148 以財攝受貪婪者, 合掌恭敬降傲慢; 隨順願望化愚者, 如實而說悟智人。

149.

Uttamaṃ pāṇipātena,

Sūraṃ bhedena vijaye;

Nicaṃ dabbapadānena,

Vikkamena samaṃ jaye.

150.

Yassayassa hi yobhāvo,

Tenatena hi taṃnaraṃ;

Anupavissa medhāvī,

Khippamattavasaṃ naye.

151.

Yena icchati sambandhaṃ,

Tena tīṇi nakāraye;

Vivāda matthasambandhaṃ,

Parokkhe dāradassanaṃ.

152.

Accābhikkhaṇasaṃsaggā,

Asammosaraṇenaca;

Etena mittā jīranti,

Akāle yācanāyaca.

153.

Tasmā nābhikkhaṇaṃ gacche,

Nacagacche cirāciraṃ;

Kālena yācaṃ yāceyya,

Evaṃ mittā najīraye.

154.

Ete bhiyyo samaṃ yanti,

Sandhi tesaṃ najīrati;

Yo adhippannaṃ sahati,

Yoca jānāti desanaṃ.

155.

Sace santā vivādanti,

Khippaṃ sandhiraye puna;

Bālā pattāva bhijjanti,

Na te samathamajjhaguṃ.

156.

Yenamittena saṃsaggo,

Yogakkhemo vihīyati;

Pubbeva jjhābhavantassa,

Rakkhe akkhiva paṇḍito.

157.

Yenamittena saṃsaggā,

Yogakkhemo pavaḍḍhati;

Kareyyattasamaṃ vutti,

Sabbakiccesu paṇḍito.

158.

Guṇo sabbaññutulyopi,

Sīdate ko anissayo;

Anaggha mapimāṇikkaṃ,

Hemaṃ nissāya sobhate.

159.

Pabbepabbe kamenucchu,

Visesarasivaggato;

Tathā sumittiko sādhu,

Viparitova dujjano.

160.

Teneva muninā vuttaṃ,

Yekecilokiyādhammā;

Tathā nibbānagāmīno,

Santi lokuttarādhammā.

161.

Kalyāṇamitta 1 māgamma,

Sabbe te honti pāṇinaṃ;

Tasmā kalyāṇamittesu,

Kātabbo ādaro sadā.

162.

Yo ve kataññū katavediko dhiro,

Kalyāṇamitto daḷhabhattica hoti;

Dukkhitassa sakkaccaṃ kareti kiccaṃ,

Tathāvidhaṃ sappurisāti vadanti.

163.

Yassahi dhammaṃ puriso vijaññā,

Yecassa kaṅkhaṃ vinayanti santo;

Tañhissa dīpañca parāyanañca,

Na tena mittaṃ jirayetha pañño.

Nāyakakathā

164.

Kassako vāṇijomacco,

Samaṇo sutasīlavā;

Tesu vipulajātesu,

Raṭṭhaṃpi vipulaṃ siyā.

165.

Tesu dubbalajātesu,

Raṭṭhaṃpi dubbalaṃ siyā;

Tasmā raṭṭhaṃpi vipulaṃ,

Dhāraye raṭṭhasāravā.

166.

Mahārukkhassa phalino,

Āmaṃ chindati yo phalaṃ;

Rasañcassa najānāti,

Bījañcassa vinassati.

167.

Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,

Yo adhammena sāsati;

Rasañcassa najānāti,

Raṭṭhañcāpi vinassati.

168.

Mahārukkhassa phalino,

Pakkaṃ chindati yo phalaṃ;

Rasañcassa vijānāti,

Bījañcassa nanassati.

169.

Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,

Dhammena yo pasāsati;

Rasañcassa vijānāti,

Raṭṭhañcāpi nanassati.

170.

Janappadañca yorājā,

Adhammena pasāsati;

Sabbo sadhihi sorājā,

Viruddho hoti khattiyo.

171.

Tatheva nigame hiṃsaṃ,

Ye yuttā kayavikkaye;

Suṅkadānabalīkāre,

Sa kosena virujjhati.

172.

Mahāravarakhettesu,

Saṅga, me katanissame;

Ussite hiṃsayaṃ rājā,

Sabalena virujjhati.

173.

Tatheva isayo hiṃso,

Saṃyame brahmacāriyo;

Adhammacāri khattīyo,

So saggena virujjhati.

174.

Sayaṃkatā naparena,

Mahānajjo juvakatā;

Issarena tathā raññā,

Saraṭṭhe adhipaccatā.

175.

Pāpaṃvāpi hi puññaṃvā,

Padhāno yaṃ karotice;

Lokopevaṃ karotyeva,

Taṃ vijāneyya paṇḍito.

176.

Kacchapīnañca macchīnaṃ,

Kukkuṭīnañca dhenūnaṃ;

Puttaposā yathāhoti,

Tathā maccesu rājūnaṃ.

177.

Anāyakā vinassanti,

Nassanti bahunāyakā;

Thīnāyakā vinassanti,

Nassanti susunāyakā.

我來為您翻譯這段巴利文: 149 以合掌禮拜勝上人, 以離間降服勇猛者; 以財物攝受下劣人, 以威力克服平等人。 150 無論何人有何性, 以其性情化其人; 智者隨機而應變, 速使他人歸己用。 151 欲與他人結親時, 三事切莫輕易為: 爭論財物與親事, 私下窺視他人妻。 152 過分頻繁相往來, 或是長久不相見; 非時索求財物事, 皆使友誼漸消亡。 153 是故不應常往來, 亦勿長久不相見; 適時請求所需事, 如是友誼永不衰。 154 此等更能和諧處, 彼此友誼不衰退: 能容忍他人過失, 懂得說法教化人。 155 若有聖者起諍論, 速當尋求和解法; 愚人如同破瓦器, 永遠不得和諧道。 156 若有朋友交往時, 損減善法與安樂; 智者應當預先防, 如同保護己眼目。 157 若有朋友交往時, 增長善法與安樂; 智者應當善護持, 視如己身諸事業。 158 功德縱等一切智, 無所依止終沉沒; 無價寶玉雖珍貴, 仍須鑲金方顯耀。 159 甘蔗節節漸甘美, 滋味一節勝一節; 善友亦復如是增, 惡人反是漸退減。 160 是故牟尼已宣說, 一切世間諸法性; 及至涅槃解脫道, 出世間法皆如是。 161 依止善友眾生能, 獲得一切諸功德; 是故對於善友人, 應當常生恭敬心。 162 知恩感恩具智慧, 善友堅固具信心; 遇人困苦勤助益, 如是名為真善人。 163 若人能解正法義, 聖者為除其疑惑; 彼為明燈與依怙, 智者不應失此友。 領導品 164 農民商人與大臣, 沙門多聞具戒德; 若此四眾皆興盛, 國家必定得繁榮。 165 若此四眾皆衰微, 國家必定遭衰敗; 是故掌握國家要, 維護四眾使興盛。 166 大樹結實滿枝頭, 採摘未熟之果實; 不知其味失滋養, 種子亦將遭毀壞。 167 國家猶如大樹王, 若以非法來治理; 不知其味失民心, 國家必將遭滅亡。 168 大樹結實滿枝頭, 採摘成熟之果實; 既知其味得滋養, 種子亦得以儲存。 169 國家猶如大樹王, 若以正法來治理; 既知其味得民心, 國家必將得長存。 170 若有國王治國時, 以非正法施政令; 王與諸臣皆對立, 剎帝利眾生怨憎。 171 若損商賈諸商人, 買賣交易受阻礙; 徵收賦稅不得當, 國庫收入將匱乏。 172 廣大良田沃土地, 修建寺院與廟宇; 若王損害此等處, 軍隊力量將衰退。 173 若害修行諸仙人, 持戒清凈梵行者; 王者非法行暴政, 天界福報將喪失。 174 大江河流非人造, 天然形成有定向; 國王統領其國土, 亦應順應民心治。 175 無論作惡或行善, 首領示範為先導; 世人隨學亦如是, 智者應當明此理。 176 如同龜魚與雞群, 以及牛群育子女; 國王養民亦如是, 應當慈愛似親生。 177 無有領袖將滅亡, 多位領袖亦滅亡; 女性領袖將滅亡, 暴虐領袖必滅亡。

178.

Bahuvo yattha netāro,

Sabbe paṇḍitamānino;

Sabbe mahattamicchanti,

Kataṃ nesaṃ vinassati.

179.

Nodayāya vināsāya,

Bahunāyakatā bhūsaṃ;

Nomilanti vinassanti,

Padmā nyakkehisattahi.

180.

Asantuṭṭho yatī naṭṭho,

Santuṭṭhoca mahīpati;

Salajjā gaṇikā naṭṭhā,

Nilajjātu kulaṅganā.

181.

Na gaṇassa ggato gacche,

Siddhe kamme samaṃphalaṃ;

Kammavippatti cehoti,

Mukharo tatra haññate.

182.

Padhiro ca tapassīni,

Sūro raṇavaṇo tathā;

Majjapo patithī rājā,

Ete nasaddahāmahaṃ.

183.

Jāneyya pesane bhaccaṃ,

Bandhavāpi bhayāgate;

Āpadāsu tathā mittaṃ,

Dārañca vibhavakkhaye.

184.

Raṇā paccāgataṃ sūraṃ,

Dhanañca gharamāgataṃ;

Jiṇṇa mannaṃ pasaṃseyya,

Dārañca gatayobbanaṃ.

185.

Saddhāpemesu santesu,

Nagaṇe māsakaṃ sataṃ;

Saddhāvemesva santesu,

Māsakaṃpi sataṃ gaṇe.

186.

Adantadamanaṃ dānaṃ,

Dānaṃ sabbatthasādhakaṃ;

Dānena piyavācena,

Unnamanti namantica.

187.

Dānaṃ sinehabhesajjaṃ,

Maccheraṃ dussanosadhaṃ;

Dānaṃ yasassabhosajjaṃ,

Maccheraṃ kappanosadhaṃ.

188.

Dubbhikkhe annadātaṃca,

Subhikkheca hiraññadaṃ;

Bhayecābhayatādānaṃ,

Saggepi bahu maññate.

189.

Sataṃcakkhu sataṃkaṇṇā,

Nāyakassa sutā sadā;

Tathāpi andhapadhīro;

Esā nāyakadhammatā.

190.

Khamā jāgariyu ṭṭhānaṃ,

Saṃvibhāgo dayikkhaṇā;

Nāyakassa guṇāete,

Icchitabbā hitatthinā.

191.

Paribhūto mudū hoti,

Atitikkhoca veravā;

Etañcaubhayaṃ ñatvā,

Anumajjhaṃ samācare.

192.

Nekantamudunā sakkā,

Ekantatikhiṇenavā;

Attaṃ mahante ṭhapetuṃ,

Tasmā ubhaya mācare.

193.

Piṭṭhito kkaṃ niseveyya,

Kucchinātu hutāsanaṃ;

Sāmikaṃ sabbabhāvena,

Paralokaṃ amāyāya.

194.

Naseve pharusaṃsāmiṃ,

Taṃpi sevena macchariṃ;

Tato paggaṇhakaṃseve,

Seve niggaṇhakaṃ tato;

195.

Na sā rājā yo ajeyyaṃ jināti,

Na so sakhāyo sakhāraṃ jināti;

Na sā bhariyā patino virodhati,

Na te vuttā ye nabharanti jiṇṇakaṃ.

196.

Na sā sabhā yattha nasanti santo,

Na te santo ye navadanti dhammaṃ;

Rāgañca dosañca pahāya mohaṃ,

Dhammaṃ bhaṇantāva bhavanti santo.

197.

Sutassa rakkhā satatābhiyogo;

Kulassa vattaṃ purisassa vijjā;

Rañño pamādo pasamodhanassa,

Thīnantu jānāmi na jātu rakkhaṃ.

Itthikathā

198.

Namātarā dhītuyā vāpi,

Bhagīniyā vicakkhaṇo;

Navivittāsane mante,

Nārī māyāvinīnanu.

199.

Vijjutānañca lolattaṃ,

Satthānañcatitikkhaṇaṃ;

Sīghataṃ vāyutejānaṃ,

Anukubbanti nāriyo.

200.

Dviguṇo thīna māhāro,

Buddhicāpi catugguṇo;

Chaguṇo hoti vāyāmo,

Kāmotva ṭṭha guṇobhave.

201.

Ekamekāyaitthīyā,

Aṭṭhaṭṭhapatino siyuṃ;

Sūrāca balavantoca,

Sabbākāmarasāharā;

Kareyya navame chandaṃ,

Unnattā hi napūrati.

202.

Lapanti saddhimaññena,

Passantaññaṃ savibbhamā;

Cittakaṃ cintayantaññaṃ,

Nārīnaṃnāma ko piyo.

203.

Jivhāsahassiko yo hi,

Jīve vassasataṃ naro;

Tena nikammuno vutto,

Thīdoso kiṃkhayaṃgato.

204.

Aggi āpo thiyo muḷho,

Sappo rājakulānica;

Payatanāpagantabbo,

Maccupāṇaharāniti.

205.

Itthīnaṃ dujjanā nañca,

Visāsonopapajjate;

Vīsassa siṅgino roga,

Nadīrājakulassaca.

我來為您翻譯這段巴利文: 178 若處多有領導人, 人人自詡為智者; 各各欲求大名位, 所作事業皆敗壞。 179 非為興盛為滅亡, 多位領袖極有害; 如同蓮花遇寒霜, 七日之內必枯萎。 180 修行不知足者亡, 國王知足得長存; 妓女有恥將滅亡, 良家婦女無恥亡。 181 不隨眾人而行事, 成功之後分果實; 若事失敗遭損害, 多言之人先受害。 182 聾者修苦行之人, 勇士戰場受傷者; 酒徒待客與國王, 此等之言我不信。 183 差遣僕人知其心, 親友危難見其情; 災難能識真朋友, 貧窮方知妻賢否。 184 勇士戰場歸來時, 財物帶回到家中; 飯食食畢方讚美, 妻子老時方稱讚。 185 若有信心與愛心, 百錢不值一分文; 若無信心與愛心, 一分勝過百金錢。 186 佈施調伏未調者, 佈施成就一切事; 以施與善言語力, 高舉低賤皆歸順。 187 佈施如油能潤滑, 吝嗇如病難醫治; 佈施能得諸名譽, 吝嗇如瘡難癒合。 188 饑荒時施人飲食, 豐收時施人財物; 危難之時施無畏, 天界亦得諸尊重。 189 百眼百耳諸下屬, 常為領袖傳訊息; 然而仍似聾與盲, 此為領袖之法則。 190 忍耐警覺與精進, 佈施憐憫善觀察; 此為領袖諸功德, 求利益者應具備。 191 過分柔和受輕視, 過分忍耐招怨恨; 了知此二種過失, 應行中道而不偏。 192 不可過分柔軟性, 亦非過分嚴厲性; 欲立大事成大業, 應當兼具二品性。 193 背後應侍奉火神, 腹前應侍奉聖火; 主人應以真誠心, 來世應以無欺心。 194 不應事奉暴主人, 亦莫親近吝嗇者; 應近恩威並用者, 其次親近嚴厲者。 195 不能勝敵非君王, 害友傷親非朋友; 與夫對立非賢妻, 不養父母非子女。 196 無有聖者非議會, 不說正法非聖者; 斷除貪嗔與愚癡, 說法之人方為聖。 197 多聞需要常保護, 種姓需要人維繫; 國王放逸必衰敗, 女人難以常守護。 婦女品 198 智者不應與母親, 女兒姐妹獨處所; 密室商議諸事情, 女人詭計多方便。 199 如同閃電之不定, 猶如利劍之鋒利; 又如疾風之迅速, 女人性情亦如是。 200 女人食慾增二倍, 智慧聰明增四倍; 精進勤勉增六倍, 慾望貪求增八倍。 201 每一女子若能得, 八個丈夫為伴侶; 雖具勇力與威嚴, 能滿一切慾望者; 遇見第九生愛慾, 高慢本性難滿足。 202 與此人說話交談, 眼望他人顯妖嬈; 心中思念別一人, 誰是女人所鍾愛? 203 縱使人有千種舌, 活滿百歲說不盡; 如是無盡諸過患, 女人過失難數盡。 204 火與水及婦女眾, 愚人毒蛇王族等; 皆應謹慎而遠離, 能奪性命諸物也。 205 女人惡人不可信, 毒蛇疾病諸江河; 以及王族諸眷屬, 皆不可以輕信之。

206.

Satthaṃ sunicchitamatīpi vicintanīyaṃ,

Svārādhitopya vanipo parisaṅkanīyo;

Hatthaṅgatāpi yuvatīparirakkhanīyā,

Satthāvanīpayuvatīsu kutovasitthaṃ.

207.

Ayuttakammāraddhanaṃ virodho,

Saṅghassa yuddhañca mahābalehi;

Vissāsakammaṃ pamādāsu niccaṃ,

Dvārānimaccussa vadanti paññā.

208.

Vātaṃ jālena naro parāmase,

Osiñce sāgaraṃ ekapāṇinā;

Sakenatālena janeyya ghosaṃ,

Yo sabbabhāvaṃ pamadāsu osaje.

209.

Itthīpi hi ekacciyā,

Seyyā vuttāva muninā;

Bhaṇḍāna muttamaṃ itthī,

Aggupaṭṭhāyikātica.

210.

Yo naṃ bharati sabbadā,

Niccaṃ ātāpi ussuko;

Sabbakāmaharaṃ posaṃ,

Bhattāraṃ nātimaññati.

211.

Nācāpi sotthi bhattāraṃ,

Issācārena rosaye;

Bhattuca garunosabbe,

Paṭipūjeti paṇḍito.

212.

Uṭṭhāyikā anālāsā,

Saṅgahitaparijjanā;

Bhattu manāpaṃ carati,

Bhattakaṃ anurakkhati.

213.

Evaṃ vattati yānārī,

Bhattuchandavasānugā;

Manāpānāma tedevā,

Yattha sā upapajjati.

214.

Kokilānaṃ saro rūpaṃ,

Nārīrūpaṃ patibbataṃ;

Vijjā rūpa marūpānaṃ,

Khamā rūpaṃ tapassīnaṃ.

215.

Āneya kulajaṃ pañño,

Virūpamapi kaññakaṃ;

Hīnāyapi surūpāya,

Vivāhaṃsadisaṃ kare.

216.

Visamhāmatamādeyya ,

Amajjamhāpikañcanaṃ;

Nicamhāpyuttamāvijjā,

Ratanitthīpidukulā.

217.

Bālitthī makkhikātuṇḍaṃ,

Isīnañca kamaṇḍaluṃ;

Setambu phalaṃ tambulaṃ,

Nocchiṭṭhamupajāyate.

218.

Bālakko paṇṇadhūmoca,

Vuddhitthī pallalodakaṃ;

Āyukkhayakaraṃ niccaṃ,

Rattoca dadhibhojanaṃ.

219.

Thiyo seveyya naccantaṃ,

Sāduṃ bhuñjeyyanāhitaṃ;

Pūjaye mānaye vuddhe,

Guruṃ māyāya nobhaje.

220.

Ācāro kula mākhyāti,

Desa mākhyāti bhāsitaṃ;

Sambhavo pema mākhyāti,

Deha mākhyātibhojanaṃ.

221.

Dehītivacanādvārā ,

Dehaṭṭhāpañcadevatā;

Sajja niyanti dhī kitti,

Hirī sirī matīpica.

222.

Dehītivacanaṃ dukkhaṃ,

Natthītivacanaṃ tathā;

Vākyaṃdehītinatthīti,

Mābhaveyya bhavebhave.

223.

Bodhayanti nayācanti,

Dehīti pacchimājanā;

Passa vatthumadānassa,

Mābhavatūti īdiso.

224.

Mahā atyappakaṃ yāti,

Niguṇe guṇavāpiha;

Aṭṭhānaṭṭheyyabhāvena,

Gajindoiva dabbake.

225.

Mahantaṃ nissayaṃkatvā,

Khuddopyatimahā bhave;

Hemapabbatamāpajja,

Sovaṇṇākira pakkhino.

226.

Bahūna mappasārānaṃ,

Ekibhāvo hidujjayo;

Tiṇena vaṭṭate rajju,

Tāya nāgopi bandhate.

227.

Asahāyo samatthopi,

Tejasi kiṃ karissati;

Nivātasaṇṭhito aggi,

Sayamevūpasammati.

228.

Khantuṃ tapanajotejo,

Sakkāhoti na vaṇṇajo;

Bhūpādīhi katodaṇḍo,

Sakkāhoti na bhaccajo.

229.

Thīsaṃsagge kutosuddho,

Maṃsabhakkhe kutodayā;

Surāpāṇe kutosaccaṃ,

Pakodhamhi kutotapo.

230.

Thīyā guyhaṃ nasaṃseyya,

Amittassaca paṇḍito;

Yocā missena saṃhīro,

Hadayattheno yonaro.

231.

Guyhamattha

Sambodhayati yonaro;

Mantabhedabhayā tassa,

Dāsabhūto titikkhati.

232.

Vahe amitta khandhena,

Yāvakāle anāgate;

Tamheva cāgate kāle,

Bhinde ghaṭami vuppale.

233.

Khalaṃ sālaṃ pasuṃ khettaṃ,

Gantvācassa abhikkhaṇaṃ;

Mitaṃ dhaññaṃ nidhāpeyya,

Mitañca pācaye ghare.

234.

Kodhaṃ lobhaṃ madaṃ mānaṃ,

Tandiṃ missaṃ pamattakaṃ;

Soṇṭhaṃniddhālukaṃ makkhaṃ,

Maccherañca jahe budho.

我來為您翻譯這段巴利文: 206 即使深思熟慮的武器需謹慎, 即使可靠的商人亦需警惕; 即使已得的少女需加保護, 何況武器王權女人更難掌握。 207 不當行為引起爭端, 與強者交戰必有難; 輕率信任女人心, 智者稱此死亡門。 208 如人慾以網捕風, 單手欲舀大海水; 掌聲欲震天地響, 誰能掌握女人心。 209 有些女人確實是, 聖者稱讚最殊勝; 女人為物中之上, 最勝侍奉第一人。 210 若有丈夫常供養, 精進努力不懈怠; 滿足一切慾望者, 賢妻不敢生輕慢。 211 不以嫉妒與惱怒, 對待養護己丈夫; 尊敬丈夫諸親友, 此乃智者所稱讚。 212 早起勤勞不懶惰, 善待眷屬諸親人; 隨順丈夫諸心意, 守護丈夫諸財物。 213 如是行為之婦女, 隨順丈夫諸意願; 投生之處諸天神, 皆生歡喜而愛護。 214 杜鵑以聲為其美, 婦女以貞為其美; 學問為智者之美, 忍辱為修行之美。 215 智者應娶良家女, 縱使容貌不端莊; 不應娶取低賤女, 雖美亦當避其婚。 216 毒中亦可求甘露, 糞中亦可得黃金; 下賤亦可得智慧, 低族亦有賢良女。 217 愚婦如同蠅之口, 仙人瓶中之凈水; 白傘檳榔葉之果, 皆不應食他人余。 218 新日樹葉之煙霧, 老婦池塘之污水; 能令壽命漸衰減, 夜食酸奶亦如是。 219 不可過分親近女, 不食美味損健康; 恭敬尊重諸長者, 不以虛偽事師長。 220 品行顯示其家族, 言語顯示其鄉土; 愛心顯示其根源, 飲食顯示其體質。 221 "請給"一詞為門戶, 身中五種諸天神: 智慧名譽與慚愧, 吉祥智慧皆逃避。 222 "請給"一詞令人苦, "無有"一詞亦如是; 但願生生世世中, 不聞此等乞求語。 223 後世之人不覺悟, 只知乞求"請給"言; 請看不佈施之果, 愿勿如是貪求物。 224 偉大者即使微小, 無德者即使有德; 因為處於不當位, 如象踩踏小草般。 225 依靠偉大之勢力, 渺小亦成大勢力; 如鳥棲於金山上, 亦得金色之光輝。 226 眾多微小力量者, 合為一體難降服; 草繩編織成纜繩, 能系大象束縛之。 227 雖有能力無助伴, 威力如何能顯現; 無風之處燃燒火, 自然熄滅無光輝。 228 日光照射能穿透, 非因顏色之力量; 王者懲罰能制服, 非因僕從之勢力。 229 親近女人何清凈, 食肉何有慈悲心; 飲酒何有誠實語, 嗔怒何有苦行力。 230 智者不應向女人, 仇敵泄露己秘密; 亦勿告知酒醉者, 及竊人心諸小人。 231 若人泄露己秘密, 助人瞭解己心意; 因恐泄露諸機密, 終生淪為他奴僕。 232 未到適當時機前, 應當忍耐負重擔; 一旦時機成熟時, 如擊水瓶須粉碎。 233 稻場倉庫牧場田, 應當經常去巡視; 穀物應當量而藏, 烹調亦應量而食。 234 智者應當能舍離: 嗔怒貪慾與驕慢, 怠惰親近放逸者, 酒徒嗜睡及吝嗇。

235.

Kodho abbhantare jāto,

Dhūvaṃ nāseti kodhanaṃ;

Vatthālaṅkārapuṇṇāyaṃ,

Mañjūsāyaṃ sikhīyathā.

236.

Uppajjate sace kodho;

Āvajje kakacūpamaṃ;

Uppajje ce rase taṇhā,

Puttamaṃsūpamaṃ sare.

237.

Guṇa maddhisamaṃ makkhe,

Parena kalahe sati;

Addhisamaṃ pakāseti,

Aṇumattaṃvavajjakaṃ.

238.

Tasseva tena pāpīyo,

Yo kuddhaṃ paṭikujjhati;

Kuddha mapaṭikujjhanto,

Saṅgāmaṃ jeti dujjayaṃ.

239.

Rāgonāma manosallaṃ,

Guṇatthavaratakkaro;

Rāhu vijjāsasaṅkassa,

Tapodhanahutāsano.

240.

Pamādo jāyate madā,

Pamādā jāyate khayo;

Khayā padosā jāyanti,

Madaṃ kiṃ najahe budho.

241.

Namanti phalinorukkhā,

Namanti vibudhājanā;

Sukkhakaṭṭhañca muḷhoca,

Bhijjateva nanamanti.

242.

Ṭhāne vuddhāna mokāsaṃ,

Dade vuddhāpacāyiko;

Nanu tālo ajīvopi,

Samīpa ññe paronato.

243.

Garukātabbaposesu,

Niccavuttiṃ karoti yo;

Nicattaṃ so pahantāna,

Uttamatte patiṭṭhati.

244.

Yattha posaṃ najānanti,

Jātiyā vinayena vā;

Na tattha mānaṃ kariyā,

Vasa maññātakejane.

245.

Aññātavāsaṃ vasatā,

Jātavedasamenāpi;

Khamitabbaṃ sapaññena,

Api dāsassa tajjitaṃ.

246.

Dhanadhaññāpayogesu,

Tathā vijjāgamesuca;

Dūteca byavahāreca,

Cattalajjo sadā bhave.

247.

Nahi koci kate kicce,

Kattāraṃ sammapekkhate;

Tasmā sabbānikammāni,

Sāvasesāni kāraye.

248.

Iṇaseso aggiseso,

Sattuseso tayoime;

Punappunaṃpi vaḍḍhanti,

Tasmā sesaṃ nakāraye.

249.

Natthi vijjāsamaṃ vittaṃ,

Natthi byādhisamo ripu;

Natthi attasamaṃ pemaṃ,

Natthi kammaparaṃ balaṃ.

250.

Attanā kurute lakkhī,

Alakkhīcāpi attanā;

Nahi lakkhī alakkhīca,

Añño aññassa kurute.

251.

Sayaṃ āyaṃ vayaṃ raññā,

Sayaṃ jaññā katākataṃ;

Attanāva bhavakkheyya,

Katāni akatānica.

252.

Upakāraṃ hiteneva,

Sattunā sattu muddhare;

Pādalaggaṃ karaṭṭhena,

Kaṇṭakena kaṇṭakaṃ.

253.

Name namantassa bhaje bhajantaṃ,

Kiccāni krupassa kareyya kiccaṃ;

Nā natthakāmassa kareyya atthaṃ,

Asambhajantaṃpi nasambhajeyya.

我來為您翻譯這段巴利文: 235 內心生起的憤怒, 必定毀滅易怒者; 如同衣箱滿衣飾, 火焰燃盡諸物品。 236 若生起憤怒之時, 應當憶念鋸子喻; 若生貪慾之滋味, 應憶子肉之譬喻。 237 功德如同半個身, 與人爭執起紛爭; 如同顯示半個身, 微小過失亦彰顯。 238 以嗔報嗔更有罪, 對嗔起嗔罪更深; 不以嗔心報嗔者, 能勝難勝之戰爭。 239 貪慾名為心之箭, 能奪功德與珍寶; 如羅睺吞噬日月, 如火焚燒苦行德。 240 放逸生於驕慢中, 放逸導致諸損失; 損失生起諸過患, 智者何不斷驕慢。 241 果實纍纍樹下垂, 智者謙遜常低頭; 乾枯木頭與愚人, 寧折不曲終斷裂。 242 恭敬長者讓座位, 尊重長者作禮敬; 即使枯死之椰樹, 仍使鄰近樹傾斜。 243 對於應尊敬之人, 常行恭敬之威儀; 斷除卑賤之習性, 安住最上之品德。 244 若處無人能了知, 己之種姓與學問; 不應在彼生驕慢, 應住如他人無異。 245 居住他鄉異地時, 即使如火般尊貴; 智者亦應忍受他, 甚至奴僕之呵責。 246 財物穀物之經營, 求學問道之過程; 使者商賈之事業, 四事不應生羞恥。 247 確實無人事已辦, 回顧施恩之恩人; 是故所作諸事業, 應留餘地未盡頭。 248 債務餘額與餘火, 敵人餘黨此三者; 必定一再增長大, 是故不應留余患。 249 無財富等同智慧, 無敵人如同疾病; 無愛情勝過自愛, 無力量超過業力。 250 吉祥由己身造作, 不祥亦由己所為; 吉祥不祥諸果報, 非由他人所能作。 251 國王應自知收支, 應自了知已未辦; 應自檢查諸事業, 已作未作皆明瞭。 252 以利益報答利益, 以敵對對付敵人; 以手拔除足之刺, 以刺拔除身上刺。 253 敬禮向己禮敬者, 親近於己親近者; 為作利益之事業, 不親近己不親者。

254.

Caje cajantaṃ navataṃ kariyā,

Apetacittena nasambhajeyya;

Dijo dumaṃ khīṇaphala mañatvā,

Aññaṃ sapekkheyya mahāti loko.

我來為您翻譯這段巴利文: 254 應捨棄已捨棄者, 不應親近無情者; 如鳥知樹果已盡, 尋覓他樹世皆然。