B040704Mahārahanīti(大羅漢格言)c3.5s
Namo tassa bhagavato arahato sammāsambuddhassa
Mahārahanīti
Paṇḍitakathā
1.
Mahāraharahaṃ sakya,
Muniṃ nīvaraṇā taṇhā;
Muttaṃ muttaṃ sudassanaṃ,
Vande bodhivaraṃ varaṃ.
2.
Muninā munināgena,
Duṭṭhapabbajjitā jitā;
Yathā yathāasaddhamma-
Puraṇā puraṇādayo.
3.
Tathā tathāgatovādā,
Nugate lokanītiyaṃ;
Katayogena vidūnā,
Jeyyovānattha kārino.
4.
Nitīdha jantunaṃ sāro,
Mittācariyāca pītarā;
Nītimā subuddhi byatto,
Sutavā atthadassimā.
5.
Kaviheraññakā katvā,
Suttattaṃ satthakañcanaṃ;
Gajjapajjādyālaṅkāraṃ,
Karontīdha manorammaṃ.
6.
Vutyaṃ visadañāṇassa,
Ñāto atthotarassa na;
Surappabhāya ādāso,
Chāyaṃ disse na mākare.
7.
Mahātejopi tejoyaṃ,
Mattikaṃ namudukaṃkaro;
Āpo āpeti mudukaṃ,
Sādhuvācāca kakkhaḷaṃ.
8.
Mudunāva ripuṃ jeti,
Mudunā jeti dāruṇaṃ;
Nosiddhaṃ mudunā kiñci,
Yatvato mudunā jaye.
9.
Candanaṃ sītalaṃ loke,
Tato candaṃva sītalaṃ;
Candanacandasītamhā,
Vākyaṃ sādhusubhāsitaṃ.
10.
Pattakalloditaṃ appaṃ,
Vākyaṃ subhāsitaṃ bhave;
Khudditassa kadannaṃpi,
Suttaṃ sāduraso siyā.
11.
Satthakāpi bahūvācā,
Nādarā bahubhāṇino;
Sopakāramudāsīnaṃ,
Nanudiṭṭhaṃ nadījalaṃ.
12.
Saṃsāravisarukkhassa ,
Dvayamevāmataṃphalaṃ;
Subhāsitassasārādo,
Sādhūhirasamāgamo.
13.
Pāsāṇachattaṃ garukaṃ,
Tato devānacikkhanā;
Tato vuḍḍhānamovādo,
Tato buddhassa sāsanaṃ;
14.
Tulaṃ sallahukaṃ loke,
Tato capalajātiko;
Tatonovādiko tato,
Yati dhammepamādako.
15.
Aha gacchati hāyantī,
Sattānamidha jīvitaṃ;
Tasmāhi māpamattatvaṃ,
Gacchantu jinasāsane.
16.
Paṇḍitassa pasaṃsāya,
Daṇḍobālena dīyate;
Paṇḍito paṇḍiteneva,
Vaṇṇitova suvaṇṇito.
17.
Satesu jāyate sūro,
Sahassesuca paṇḍito;
Vuttā satasahassesu,
Dātā bhavativā navā.
18.
Bhūpattaṃca paṇḍitattañca,
Nevatulyaṃ kadācipi;
Sadesepūjito rājā,
Buddho sabbatthapūjito.
19.
Kvātibhāro samatthānaṃ,
Kiṃdūro byavahārinaṃ;
Kovideso savijjānaṃ,
Koparo piyavādinaṃ.
20.
Nanu te yevasantā no,
Sāgarā nakulācalā;
Appampi mariyādaṃ ye,
Saṃvaṭṭevi jahantino.
21.
Palayetītamariyādā ,
Bhavantikira sāgarā;
Mariyādātikaṃ sādhu,
Naicchanti palayepi.
22.
Sataṃ dīghāyukaṃ sabba,
Sattānaṃ sukhakāraṇaṃ;
Asataṃpana sabbesaṃ,
Dukkhahetu nasaṃsayo.
23.
Pāmokkhe sujane sante,
Sabbepi sujanā janā;
Jātekasmiṃsāragandhe,
Sabbe gandhamayā dumā.
24.
Attanā yadi ekena,
Vinatena mahājanā;
Vinayaṃ yanti sabbepi,
Ko taṃ nāseyya paṇḍito.
25.
Sarīrassa guṇānañca,
Dūramaccanta mantaraṃ;
Sarīraṃ khaṇaviddhaṃsi,
Kappantiṭṭhāyino guṇā.
26.
Yadi niccamaniccena,
Nimalaṃ malavāhinā;
Yo so kāyena labhetha,
Kiṃnaladdhaṃ bhave nukiṃ.
27.
Dhammatthakāmamokkhānaṃ,
Pāṇaṃ saṃsiddhikāraṇaṃ;
Tannighātā kinnahataṃ,
Rakkhanā kinnarakkhitaṃ.
28.
Attā bandhu manussassa,
Ripu attāva jantunaṃ;
Attāva niyato ñāti,
Attāva niyato ripu.
29.
Attanoparicāgena,
Yaṃsitamanurakkhanaṃ;
Karonti sajjanāyeva,
Na taṃ nītimatā mataṃ.
30.
Tiṇāni bhūmirudakaṃ,
Catutthī vākyasuṭṭhutā;
Etāni hi sataṃgehe,
Nochindante kadācipi.
我來為您翻譯這段巴利文: 禮敬世尊、阿羅漢、正等正覺者 大王之道 智者品 1 敬禮偉大的釋迦牟尼, 已斷煩惱與五蓋障, 解脫清凈善見者, 最勝菩提之聖尊。 2 如同牟尼聖者, 降伏邪惡出家眾; 猶如正法對治, 凈化往昔諸惡行。 3 如是如來教導, 世間準則所未及; 智者以修習力, 當勝損害作惡者。 4 此世生靈之精華, 善友師長與父母; 具足智慧與明辨, 多聞洞見真理者。 5 詩人與金匠們, 巧制金飾與經文; 以散韻詩為裝飾, 創造悅意之作品。 6 對於清凈智者言, 他人難解其深義; 如同明鏡之光芒, 不顯影像于泥中。 7 縱有大威力火焰, 不能使泥變柔軟; 唯有流水能軟化, 善言能化堅硬心。 8 以柔和降服敵人, 以柔和勝殘暴者; 柔和無所不能成, 是故應以柔和勝。 9 世間檀香最清涼, 其次明月亦清涼; 較諸檀月之清涼, 善言妙語更清涼。 10 適時所說雖簡短, 亦成善妙之言語; 饑者雖食粗劣食, 亦覺其味甘如蜜。 11 縱有眾多巧言者, 多言無益不受重; 江河之水雖浩瀚, 無益之水不受重。 12 輪迴毒樹之果實, 唯有二種堪稱美; 一是善語之精華, 二是善人之交往。 13 石製傘蓋甚沉重, 諸天譴責更沉重; 長者教誡更重要, 佛陀教法最重要。 14 世間輕浮若天平, 輕浮之人更無定; 不受教誡更輕率, 懈怠修法最輕率。 15 時日流逝不停息, 眾生壽命漸損減; 是故不應生放逸, 當勤修習佛陀教。 16 智者讚歎智者時, 愚者卻施以棍棒; 唯有智者贊智者, 方為真實之褒揚。 17 百人之中生勇士, 千人之中出智者; 十萬人中難得見, 慷慨佈施之善人。 18 國王身份與智慧, 二者永遠不相等; 國王僅受本國敬, 佛陀普受世間崇。 19 于能力者何為重? 于商賈者何為遠? 于智者何為異邦? 于善語者何為敵? 20 誠然唯有聖者與, 大海高山不動搖; 即便世界將毀滅, 永不違背其準則。 21 大海雖會超界限, 終將回歸其本位; 善人即便世界毀, 不願違背其準則。 22 善人長壽實為是, 眾生安樂之因緣; 惡人存在無疑是, 眾生痛苦之根源。 23 若有善人為上首, 眾人皆成善良人; 如同一株栴檀樹, 能使林木皆芳香。 24 若能以一調伏者, 教化眾多之群眾; 皆能獲得調伏時, 智者豈能摧毀之。 25 身體與善德性質, 二者差異極懸殊; 身體朝夕即壞滅, 功德直至劫末存。 26 若以無常污穢身, 欲求恒常清凈果; 此身所得諸果報, 有何不得之可言。 27 法義欲樂與解脫, 生命乃是成就因; 若毀生命何不毀? 護生何物不能護? 28 自我是人之親友, 自我亦是人之敵; 自我確是最近親, 自我也是最大敵。 29 捨己護他之行為, 雖為善人所讚歎; 然而具慧明理者, 不以此為究竟道。 30 草木大地與清水, 第四善語之美好; 此四物品于善家, 永遠不會有匱乏。
31.
Ambuṃ pivantino najjo,
Rukkho khādatino phalaṃ;
Megho kvacipi no sassaṃ,
Paratthāya sataṃdhanaṃ.
32.
Sataṃ pharusavācāhi,
Nayāti vikatiṃ mano;
Tiṇukkāhi nasakkāva,
Tāpetuṃ sāgare jalaṃ.
33.
Sampatyaṃ mahattaṃceto,
Bhavatyuppalakomalaṃ;
Vippatyañca mahāsele,
Silāsaṅghādakakkaso.
34.
Atthaṃ mahantamāpajja,
Vijjaṃ sampattimevaca;
Careyyāmānathaddhoyo,
Paṇḍito so pavuccati.
35.
Nālabbhamabhipatthenti ,
Naṭṭhampi nacasocare;
Vippatyañca namuyhanti,
Yenarā teva paṇḍito.
36.
Gaṇṭhiṭṭhāne ekapade,
Nātimaññeyya paṇḍito;
Kiṃ akko veḷupabbhāro,
Timahādīpabhānudo.
37.
Guṇadosesumekena,
Natthi koci vivajjito;
Sukhumālassa padumassa,
Naḷā bhavati kakkasā.
38.
Sumahantāni satthāni,
Dhārayanto bahussutā;
Chettāro saṃsayānantu,
Kilante lobhamohatā.
39.
Dosampi saguṇe disvā,
Guṇavādī vadantino;
Na loko vijjamānampi,
Cande passati lañchanaṃ.
40.
Nipuṇe sutameseyya,
Vicinitvā sutatthiko;
Bhattaṃ hukkhaliyaṃ pakkaṃ,
Bhājanaṃpi tathā bhave.
41.
Guṇā kubbanti dūtattaṃ,
Dūrepi vasataṃ sataṃ;
Ketake gandha ghāsāya,
Gacchanti bhamarā sayaṃ.
42.
Paṇḍito sutasampanno,
Yatthaatthīti cesuto;
Mahussāhena taṃṭhānaṃ,
Gantabbaṃ sutaresinā.
43.
Sabbasutaṃ madhīyetha,
Hīnamukkaṭṭha majjhimaṃ;
Sabbassaatthaṃ jāneyya,
Naca sabbaṃ payojaye;
Hoti tādisakokālo,
Yattha atthāvahaṃ sutaṃ.
44.
Ṭhito cirattanaṃ nīre,
Sakkharo nantaraṃsuto;
Dabbho nīrantike jāto,
Sabbakālantaraṃsuto.
45.
Vasuṃ gaṇhanti dūraṭṭhā,
Pabbate ratanocite;
Na milakkhā samīpaṭṭhā,
Evaṃ bālā bahussute.
46.
Hiraññena migānaṃva,
Susīlaṃpi asīlino;
Adhammikassa dhammena,
Bālānaṃpi sutena kiṃ.
47.
Sutena hadayaṭṭhena,
Khalo nevasusīlavā;
Madhunā koṭaraṭṭhena,
Nimbo kiṃ madhurāyate.
48.
Sakiṃpi viññu dhīrena,
Karoti sahasaṅgamaṃ;
Attatthañca paratthañca,
Nibbānantaṃ sukhaṃ labhe.
49.
Haṃso majjhe nakākānaṃ,
Sīho gunnaṃ nasobhati;
Gadrabhānaṃ turaṅgono,
Bālānañca napaṇḍito.
50.
Ākiṇṇopi asabbhīva,
Asaṃsaṭṭhova bhaddako;
Bahunā sannajātena,
Gacche nummattakenidha.
51.
Nadītire khatekūpe,
Araṇītālavaṇṭake;
Navade āpādi natthīti,
Mukheca vacanaṃ tathā.
52.
Sutasanniccayā dhīrā,
Tuṇhibhūtā apucchitā;
Puṇṇā subhāsitenāpi,
Ghaṇḍādyaghaṭitāyathā.
53.
Apuṭṭho paṇḍito bherī,
Pajjunno hoti pucchito;
Bālo puṭṭho apuṭṭhoca,
Bahuṃ vikattate sadā.
54.
Sampannaguṇā laṅkāro,
Sabbasatta hitāvaho;
Nacareyya parattatthaṃ,
Kuto so paṇḍito bhave.
55.
Saparatthaṃ care dhīro,
Asakkonto sakaṃ care;
Tathāpica asakkonto,
Pāpāttānaṃ viyojaye.
56.
Bālecummattake bhūpe,
Gurumātāpitūsvapi;
Nadosaṃ kariyā pañño,
Saṅgheca jeṭṭhabhātari.
57.
Atthanāsaṃ manotāpaṃ,
Ghareduccaritānica;
Vañcanaṃ avamānañca,
Matimā napakāsaye.
58.
Paradānaṃ janettīva,
Leṭṭuva paradabbakaṃ;
Attāva sabbabhūtāni,
Yo passati so passati.
59.
Parūpavāde padhiro,
Paravajjesvalocano;
Paṅgulo aññanārīsu,
Dussakappesvacetano.
60.
Sabbaṃ suṇāti sotena,
Sabbaṃ passati cakkhunā;
Nacadiṭṭhaṃ sutaṃ dhīro,
Sabbaṃ uccitumarahati.
我來為您翻譯這段巴利文: 31 江河供人飲其水, 樹木施人享其果; 雲雨普降養群生, 智者財富利他人。 32 惡語難擾聖者心, 如同草炬難使沸; 大海浩瀚之水體, 永遠平靜不動搖。 33 順境中人心柔軟, 猶如蓮花般嬌嫩; 逆境中人心堅硬, 恰似巨石般頑固。 34 獲得偉大之成就, 或得智慧與財富; 不生傲慢而行事, 此人方稱為智者。 35 不求無法獲得事, 不憂已失去之物; 逆境之中不迷惑, 如是之人是智者。 36 于難解處一字句, 智者不應生輕慢; 何況光明遍三洲, 陽光亦需借空行。 37 論及功過得失時, 無人能完全免除; 即使柔美之蓮花, 莖幹亦復覺粗糙。 38 多聞之人雖持有, 廣大精深之典籍; 若為貪癡所困擾, 難斷疑惑之藤蔓。 39 見人過失中有德, 善語讚歎其功德; 世人雖見月光明, 不見其中之斑點。 40 求學之人應細心, 擇取精妙之教法; 如同煮飯用良鍋, 方能蒸煮出佳餚。 41 功德能為使者任, 遠方善人亦相連; 如蜂聞香自飛往, 尋覓芳香之花蕊。 42 若聞某處有智者, 多聞博學之賢良; 求學之人應竭力, 前往其處求教誨。 43 應當廣學諸典籍, 上中下等悉通達; 了知一切之義理, 但非處處皆運用; 必有適當之時機, 所學方能顯其用。 44 石頭長久浸於水, 內里終究不潮濕; 蘆葦生長水邊際, 內外處處皆濕潤。 45 遠處寶山藏珍寶, 人們不辭遠道取; 近處野人雖可及, 智者不與為伍焉。 46 如以黃金誘野獸, 無戒之人有戒何? 不法之人有法何? 愚者多聞復何益? 47 內心空虛徒聞法, 惡人終難成持戒; 樹洞雖盛滿蜂蜜, 苦楝終不變甘甜。 48 智者若與賢者交, 一次即得千次益; 既利自己又利他, 終得涅槃之安樂。 49 天鵝不配群烏集, 獅子不與牛同群; 駿馬不與驢為伍, 智者不與愚人居。 50 雖處惡人之叢中, 善人不與共往來; 寧可獨處守其德, 不與愚人同流俗。 51 河岸挖井必有水, 椰扇芭蕉定生葉; 切勿輕言無辦法, 此言不應出口也。 52 智者積聚多聞法, 未問不輕易開口; 如缽盛滿善言語, 未擊不發出聲音。 53 智者不問自不語, 詢問則如雷霆響; 愚者不問自多言, 有問更增其夸語。 54 若人雖具諸功德, 能利一切眾生者; 若不為他人謀利, 何以稱之為智者? 55 智者應為雙方利, 不能則為己謀利; 若己利亦不能為, 應當遠離諸惡事。 56 對於愚人與狂者, 國王師長與父母; 智者不應生嗔怒, 僧團長兄亦如是。 57 智者不應顯露出, 損失憂惱與惡行; 欺詐輕慢等行為, 皆當隱藏不外揚。 58 視他妻如己母親, 視他財如路磚石; 視眾生如己同體, 如是觀察最正確。 59 對他人誹謗似聾, 對他過失若盲目; 對他女人似跛足, 對他衣物似無知。 60 耳聞一切聲音事, 眼見一切色相物; 智者不應盡吐露, 所見所聞諸事物。
61.
Cakkhumassa yathāandho,
Sotavā padhiroyathā;
Paññāvāssa yathāmūgo,
Balavā dubbaloriva;
Atha atthesamuppanne,
Sayetha matasāyitaṃ.
62.
Pāpamitte vivajjetvā,
Bhajeyyu ttamapuggalaṃ;
Ovādecassa tiṭṭheyya,
Patthento acalaṃsukhaṃ.
63.
Sususā sutavaḍḍhanaṃ,
Sutaṃ paññāyavaḍḍhanaṃ;
Paññāya atthaṃ jānāti,
Ñāto attho sukhāvaho.
64.
Pāmojja karaṇaṃ ṭhānaṃ,
Pasaṃsāvahanaṃsukhaṃ;
Phalānisaṃso bhāveti,
Vahanto porissaṃdhuraṃ.
65.
Atisītaṃ atiuṇhaṃ,
Atisāya midaṃahu;
Iti visaṭṭha kammante,
Khaṇā accanti māṇave.
66.
Yoca sītañca uṇhañca,
Tiṇātiyo namaññati;
Karaṃ purisa kiccāni,
So sukhā navihāyati.
67.
Yasalābhaṃ jigīsantaṃ,
Naraṃ vajjenti dūrato;
Apatthetvāna te tasmā,
Taṃmaggaṃ maggaye budho.
68.
Desamosajja gacchanti,
Sīhā sappurisā gajā;
Tattheva nidhanaṃ yanti,
Kākā kāpurisā migā.
69.
Yasmiṃdese nasammāro,
Napiti nacabandhavā;
Nacavijjāgamo koci,
Natattha vasatī vasse.
70.
Dhanavā gaṇako rājā,
Nadī vejjā imejanā;
Yattha pañca navijjante,
Na tatthavasatī vase.
71.
Asanaṃ bhayamantānaṃ,
Maccānaṃ maraṇaṃ bhayaṃ;
Uttamānantusabbesaṃ,
Avamānaṃ paraṃ bhayaṃ.
72.
Amānanā yattha siyā,
Santānaṃ avamānanā;
Hīnasamānanāvāpi,
Na tatthavasati vase.
73.
Yatthālasoca dakkhoca,
Sūro bhīruca pūjito;
Na santā tattha vassanti,
Avisesakarena ko.
74.
Dukkho nivāso sambādhe,
Ṭhāne asucisaṅkaṭe;
Tato rimhipiyānante,
Tatoca akataññunaṃ.
75.
Siṅgīnaṃ pañcahatthena,
Satena vājinaṃ caje;
Hatthīnantu sahassena,
Desacāgena dujjane.
76.
Caje ekaṃ kulassatthaṃ,
Gāmassatthaṃ kulaṃ caje;
Gāmaṃ janapadassatthaṃ;
Attatthaṃ pathavī caje.
77.
Calatyekenapādena,
Tiṭṭhatyekena paṇḍito;
Asamikhyaparaṃṭhānaṃ,
Pubbamāyanaṃnacaje.
78.
Ṭhānabhaṭṭhā nasobhanti,
Dantākesāna khānarā;
Matimā itiviññāya,
Saṭhānaṃ nacaje lahuṃ.
79.
Caje dhanaṃ aṅgavarassahetu,
Aṅgaṃ caje jivitaṃ rakkhamāno;
Aṅgaṃ dhanaṃ jivitañcāpi sabbaṃ,
Caje naro dhamma manussaranto.
80.
Sotaṃ suteneva na kuṇḍalena,
Dānena pāṇī natu kaṅkaṇena;
Ābhāti kāyo purisuttamassa,
Paropakārena na candanena.
Sambhedakathā
81.
Sattha kappavicārena,
Kālo gacchati dhīmataṃ;
Byasanena asādhūnaṃ,
Niddāya kalahenavā.
82.
Sokaṭhānasahassāni,
Bhayaṭhānasatānica;
Divasedivase muḷhaṃ,
Āvīsanti napaṇḍitaṃ.
83.
Atidīgho mahāmuḷho,
Majjhimoca vicakkhaṇo;
Vāsudevaṃ purakkhitvā,
Sabbevāmanakā saṭṭhā.
84.
Na loke sobhate muḷho,
Kevalattapasaṃsako;
Api sampihite kūpe,
Katavijjo pakāsate.
85.
Madantadamanaṃ satthaṃ,
Khalānaṃ kurute madaṃ;
Cakkhusaṅkhārakaṃ tejaṃ,
Uluṅkāna mivandhakaṃ.
86.
Atyappamapi sādhūnaṃ,
Silālekheva tiṭṭhate;
Jalelekheva nīcānaṃ,
Yaṃ kataṃ taṃpi nassati.
87.
Dabbamappaṃpi sādhūnaṃ,
Jalaṃ kūpeva nissayo;
Bahuttaṃpi asādhūnaṃ,
Naca vāriva aṇṇave.
88.
Duṭṭhacitto panāhissa,
Kodho pāsāṇalikkhito;
Kujjhitabbe sujanassa,
Jalelekhā ciraṭṭhito.
89.
Bālassa jīvitaṃ pāpaṃ,
Mitarassi taraṃ bhave;
Janakāyassa rājāva,
Rājadhammova rājunaṃ.
我來為您翻譯這段巴利文: 61 有眼如同盲人般, 有耳似若聾者樣; 有智若如啞人般, 有力如同弱者狀; 當機緣時節至時, 應當裝作已死般。 62 應當遠離惡朋友, 親近最勝之人等; 安住于其教誡中, 追求不動之安樂。 63 樂於聽聞增多聞, 多聞增長智慧力; 智慧能知諸義理, 知義能得安樂果。 64 歡喜之處生功德, 讚歎能帶來安樂; 承擔人間諸責任, 必將獲得諸果報。 65 或說天氣太寒冷, 或說天氣太炎熱; 因循茍且度時日, 良機轉瞬即逝去。 66 不以寒暑為借口, 不以疲倦為託詞; 勤勉完成應做事, 此人不失安樂果。 67 追求名聲與利養, 遠離真實之道途; 是故智者應遠離, 尋求正道而前進。 68 獅子賢者與象王, 離開故土向前行; 烏鴉惡人與野獸, 原地死亡歸塵土。 69 若在某處無市場, 無理髮師親眷屬; 也無求學之機緣, 不應居住於此處。 70 富人會計與國王, 河流醫生此五者; 若此五者皆不具, 不應居住於此處。 71 飲食缺乏令人懼, 死亡恐怖眾生心; 但對最勝之智者, 輕蔑方為最大懼。 72 若處聖者不受敬, 或遭輕賤與侮辱; 或與卑劣同等視, 不應居住於此處。 73 若處懶惰與精進, 勇者怯者同受敬; 聖者不住如是處, 無人分別善惡故。 74 擁擠不潔之住處, 實為痛苦之所在; 遠離親愛之人等, 或與忘恩之人居。 75 以五手臂換金角, 以百換取駿馬良; 以千換取大象王, 捨棄惡地離兇徒。 76 舍一人護一族, 舍一族護一村; 舍一村護一邦, 為己利舍天下。 77 智者一足動一足, 立足未穩不輕舉; 未察明瞭他處情, 不應輕棄原住地。 78 離位之物不莊嚴, 如齒髮甲離其處; 智者了知此道理, 不輕易棄原位置。 79 為護肢體舍財物, 為護生命舍肢體; 為護正法當捨棄, 財物肢體與生命。 80 耳飾不如多聞美, 手鐲不如佈施妙; 最勝丈夫身光耀, 利他功德非栴檀。 離間品 81 智者以研習經典, 消磨時日勤修學; 惡人以災禍憂患, 昏睡鬥爭度光陰。 82 千種憂愁之根源, 百種恐怖之因緣; 日日困擾愚癡人, 卻不能惱智慧者。 83 太高者多生愚癡, 中等者具足智慧; 以神聖為引導者, 皆生為人無分別。 84 世間愚者不莊嚴, 唯知讚歎己功德; 即使深藏於井中, 智者光明自顯現。 85 調伏傲慢之教法, 反使惡人增驕慢; 如同光明助眼目, 反使貓頭鷹目盲。 86 善人即使小功德, 如刻石上永久存; 卑劣之人所作為, 如水上字即消失。 87 善人即使小財物, 如井之水濟眾生; 惡人縱有大財富, 如海之水難飲用。 88 惡人怒氣如石刻, 永久難以消除去; 善人忿怒如水痕, 瞬間即可消失盡。 89 愚人生命多造惡, 短暫如同借貸物; 如王護衛眾民眾, 正法護持諸君王。
90.
Sappādānaṃ balī sīho,
Puḷāvako tato kippīlikā,
Narā tato balī rājā,
Sabbesa mantako balī.
91.
Bhūpoṇṇava ggi thī sippi,
Abhijjhālucapuggalo;
Etesaṃpi mahicchānaṃ,
Mahicchitā aniccatā.
92.
Niddāluko asantuṭṭho,
Akataññūca bhīruko;
Sakkuṇantina sācāraṃ,
Sikkhituṃ te kadācipi.
93.
Niddālu kāmarāmoca,
Sukhito bhogavālaso;
Nicchanto kammarāmo ca,
Sattete satthavajjitā.
94.
Samiddho dhanadhaññena,
Kaṭṭho dakatiṇaggihi;
Sabbato duggatenaṭṭho,
Tasmā nadukkataṃ kare.
95.
Puññapāpaphalaṃ yo ce,
Nasaddhahati saccato;
So ve khippaṃva attānaṃ,
Ādāsatalamānaye.
96.
Samparāyikamatthaṃ yo,
Nasaddhahati cepiso;
Āvāse sagga gāmīnaṃ,
Mākkabhe kiṃnapassati.
97.
Mahantaṃ vaṭṭarukkhādiṃ,
Khuddabījaṃ bahūphalaṃ;
Sakkhikatvā udikkheyya,
Puññapāpakaro naro.
98.
Yassa sallahukaṃ hoti,
Gurusakkāramānanaṃ;
Tassa sallahukāyeva,
Vijjāsampattisampadā.
99.
Upajjhācariyānañca,
Mātāpitūnamevaca;
Sakkaccaṃ yonupaṭṭhāti,
Suto tassapitādiso.
100.
Dese dese kulānīca,
Desedese ca bandhavo;
Tādisaṃ sahajā yattha,
Desaṃ passāminevatu.
101.
Puttaṃvā bhātaraṃ duṭṭhaṃ,
Anusāseyya nojahe;
Kiṃnu chejjaṃ karaṃpādaṃ,
Littaṃ asucinā siyā;
102.
Bahuputte pitāeko,
Avassaṃ poseti sadā;
Bahuputtā nasakkonti,
Posetuṃ pitarekakaṃ.
103.
Atijātamanujātaṃ ,
Puttamicchanti paṇḍitā;
Avajātaṃ naicchanti,
Yohoti kulagandhano.
104.
Pañcaṭhānāni sampassaṃ,
Puttamicchanti paṇḍitā;
Jātovā no bharissati,
Kiccaṃvā no karissati.
105.
Kulavaṃso ciraṃ tiṭṭhe,
Dāyajjaṃ paṭipaccati;
Athavāpana petānaṃ,
Dakkhiṇaṃnupadassati.
106.
Antojāto dhanakkīto,
Dāsabyopagato sayaṃ;
Dāsākaramarānīto,
Ccevante catudhā siyuṃ.
107.
Dāsā pañceva corayya-
Sakhañātyattasadisā;
Tathā viññūhi viññeyyā,
Mittādārāca bandhavā.
108.
Tayova paṇḍitā satthe,
Ahamevātivādīca,
Ahamapiti vādīca,
Nāhantica imetayo.
109.
Vinā satthaṃ nagaccheyya,
Sūro saṅkāmabhūmiyaṃ;
Paṇḍitaddhagū vāṇijjo,
Videsagamano tathā.
110.
Sammā upaparikkhitvā,
Akkharesu padesuca;
Coraghāto siyā sisso,
Guru coraṭṭakārako.
111.
Sādhuttaṃ sujanasamāgamā khalānaṃ,
Sādhūnaṃ nakhalasamāgamā khalattaṃ;
Āmodaṃkusumabhavaṃdadhātibhūmi,
Bhūgandhaṃ naca kusumāni dhārayanti.
112.
Saṭṭhena mittaṃ kalusena dhammaṃ,
Paropatāpena samiddhibhāvaṃ;
Sukhena vijjaṃ pharusena nāriṃ,
Icchanti ye te navapaṇḍitāva.
Mittakathā
113.
Katvāna kusalaṃkammaṃ,
Katvācā kusalaṃ pure;
Sukhitadukkhitā honti,
So bālo yo napassati.
114.
Sayaṃkatena pāpena,
Aniṭṭhaṃ labhate phalaṃ;
Te me so me janentīti,
Punāguṃ kurute jaḷo.
115.
Kālakhepena hāpeti,
Dānasīlādikaṃ jaḷo;
Athirampi thiraṃ maññe,
Attānaṃ sassatīsamaṃ.
116.
Bālova pāpakaṃ katvā,
Nataṃchaṭṭetumussahe;
Kiṃ byagghatādi gacchanto,
Padaṃ makkhetumussahe.
117.
Paranassanato naṭṭho,
Pureva paranāsako;
Sīghaṃvā dassanaṃ yāti,
Tiṇaṃ pāsādajjhāpakaṃ.
118.
Bhojanā methunā niddā,
Gave poseca vijjati;
Vijjā viseso posassa,
Tatohīno gosamo bhave.
我來為您翻譯這段巴利文: 90 獅子力勝諸蛇類, 蛆蟲次勝螞蟻群; 人類力勝諸眾生, 死神力勝一切物。 91 國王海洋火女貝, 以及貪婪諸眾生; 如是具大貪慾者, 無常性是其本質。 92 貪睡不知足知恩, 怯懦膽小諸眾生; 此等永遠不能學, 善良品行與威儀。 93 貪睡耽樂與安逸, 富裕懶惰無意願, 不喜工作諸人等, 七者遠離聖教法。 94 富裕財物與穀物, 柴草水火皆齊備; 若無一物遭滅亡, 是故不應作惡事。 95 若人不信善惡果, 必有其報真實性; 應當速觀己面容, 如同明鏡照自身。 96 若人不信後世果, 應觀天界諸聖境; 往生天界諸賢聖, 住處光明何不見。 97 巨大榕樹諸果實, 由小種子結碩果; 世人應當以此為, 善惡因果之明證。 98 若人輕視與輕慢, 尊敬恭敬之禮儀; 其人智慧與成就, 輕淺如同其輕慢。 99 恭敬侍奉諸師長, 父母雙親恩養者; 其子必定如父賢, 是故當勤盡孝道。 100 處處皆有諸親族, 處處皆有諸眷屬; 唯有生處之親人, 此處難得復相見。 101 兒子兄弟雖為惡, 應當教導莫捨棄; 若手足染不凈物, 豈可因此而斷除。 102 一位父親能扶養, 眾多子女得成長; 眾多子女卻不能, 扶養一位老父親。 103 智者希望子超越, 或與己等而不劣; 不願生育劣於己, 敗壞家族之子孫。 104 智者觀察五種事, 希望生育善子女: 長大能否善奉養, 能否承擔家業事。 105 家族血脈得延續, 遺產財物得繼承; 或為亡者作功德, 佈施迴向諸善業。 106 生於家中為奴僕, 以錢買得為奴隸; 自願投靠為奴婢, 戰爭擄獲為俘虜; 如是奴僕分四種。 107 奴僕有五種情況: 盜賊朋友親戚等, 自願相似諸眾生; 智者應當如是知, 親友妻子與眷屬。 108 智者于教法之中, 有三種不同態度: 或言我是最勝者, 或言我亦有所成, 或言我非有所成。 109 勇士不應無兵器, 輕入戰場冒險地; 智者商人亦不應, 無伴獨往遠方行。 110 應當詳細觀察明, 文字語法與地域; 若有錯誤如盜賊, 弟子罪過歸師長。 111 善人因近善人故得善性, 善人因近惡人不成惡; 大地因花生出妙香氣, 花朵不因大地失芳香。 112 以欺詐交友正法以污染, 以損他求利以苦得安樂; 以粗暴得妻以輕易得智, 如是希求者非是真智者。 友誼品 113 今生造作善業者, 前世造作善業者; 安樂痛苦皆由此, 愚者不見此因果。 114 由己所造諸惡業, 必得不如意果報; 愚者猶說他人害, 復造新業增罪過。 115 愚人虛度光陰時, 損減佈施與持戒; 執著堅固為常住, 如同永恒不變易。 116 愚人造作諸惡業, 不能消除其罪過; 如虎行走留腳印, 豈能抹去其足跡。 117 欲害他人者先亡, 害人之前自遭殃; 如同縱火燒高樓, 火焰速燃及己身。 118 飲食淫慾與睡眠, 牛群亦有此三事; 人以智慧為殊勝, 無慧之人同畜生。
119.
Muḷhasisso padesena,
Kunārībharaṇenaca;
Khalasatthūhisaṃyogā,
Paṇḍitopyavasīdati.
120.
Dvecimekaṇṭakā tikkhā,
Sarīrasobhitā kāme;
Nidhano yoca kāmeti,
Yocakuppatyanissāro.
121.
Nidhanocāpi kāmeti,
Dubbalo kalahaṃpiyo;
Mandasattho vivādatthi,
Tividhaṃ muḷhalakkhaṇaṃ.
122.
Appasuto sute appe,
Bahuṃmaññati mānavo;
Sindhudakama passanto,
Kūpetoyaṃva maṇḍuko.
123.
Tadamināpi jānāti,
Sobbhesu padaresuca;
Sunantā yanti kusumbhā,
Tuṇhīyanti mahodadhi.
124.
Yaṃ ūnakaṃ taṃ sunati,
Yaṃ pūraṃ santameva taṃ;
Aḍḍhakumbhūpamo bālo,
Rahato pūrova paṇḍito.
125.
Budhehibhāsamānopi ,
Khalo bahutaketavo;
Ghaṃsiyamāno aṅgāro,
Nilamattaṃ nagacchati.
126.
Cārutā paradārāya,
Dhanaṃ lokatappatiyā;
Pasutaṃ sādhunāsāya,
Khale khalatarā guṇā.
127.
Ito hassataraṃ loke,
Kiñci tassa navijjati;
Dujjanotica yaṃāha,
Sajjanaṃ dujjano sayaṃ.
128.
Rogaṇḍacaṅkuro tejo,
Visamassataro ghaṇo;
Avināsiya samanti,
Na khaloca sanissayaṃ.
129.
Navinā paravādena,
Ramante dujjanā khalu;
Na sā sabbarase bhutvā,
Vinā vacce natussati.
130.
Tappate yāti sandhānaṃ,
Davo bhavati vanataṃ;
Muduṃ dujjanacittaṃ kiṃ,
Lohena upamīyate.
131.
Tasmā dujjanasaṃsaggaṃ,
Āsīvisa mivoragaṃ;
Ārakā parivajjeyya,
Bhūtikāmo vicakkhaṇo.
132.
Dujjanena hi saṃsaggo,
Sattutāpi nayujjate;
Tatto dahati aṅgāro,
Santātu kālataṃkaro.
133.
Dujjano vajjanīyova,
Vijjāyālaṅkatopi ce;
Maṇinā laṅkato santo,
Sappo kiṃ nabhayaṅkaro.
134.
Aggino dahato dāyaṃ,
Sakhābhavati māluto;
Sova dīpaṃtu nāseti,
Khale nattheva mittatā.
135.
Nasmase katapāpamhi,
Nasmase alikavādini;
Nasmasettatthapaññamhi,
Atisantepi nasmase.
136.
Māretuṃ kittakā sakkā,
Dujjanā gagaṇūpamā;
Māritā kodhacittetu,
Mārito honti dujjanā.
137.
Bhūmi kaṇṭakasaṃkiṇṇā,
Chādituṃ nevasakyate;
Upāhana mattakena,
Channā bhavati medanī.
138.
Sattā sadāpasevanti,
Sodakaṃ vāpiādikaṃ;
Sabhogaṃ sadhanañcevaṃ,
Tucchāce te jahanti te.
139.
Dhanahīnaṃ caje mitto,
Puttadārā sahodarā;
Atthavantaṃva sevanti,
Attho loke mahāsakhā.
140.
Na rūpinī na paññāṇo,
Nakulīno padhānatā;
Kāle vipattisampatte,
Dhanimāva visesatā.
141.
Kalyāṇamittaṃ kantāraṃ,
Yuddhaṃ sabhāyaṃ bhāsituṃ;
Asatthā gantu micchanti,
Muḷhā tecaturojanā.
142.
Ahitā paṭisedhoca,
Hitesuca payojanaṃ;
Byasanesva pariccāgo,
Saṅkhepā mittalakkhaṇaṃ.
143.
Āture byasanepatte,
Dubbhikkhe sattu viggahe;
Rājadvāre susāneca,
Yo tiṭṭhati sabandhavo.
144.
So bandhu yo hiteyutto,
So pitā yo tu posako;
So ñāti yatra visāso,
Sā bhariyā yatra nibbūti.
145.
Hitesino sumittoca,
Viññūca dullabhā janā;
Yatho sadhaṃca sāduṃca,
Rogahārīca sujano.
146.
Agaruko anālasso,
Asaṭṭhoca saccavā suci;
Aluddho atthakāmoca,
Ediso suhaduttamo.
147.
Yo dhuvāni pariccajja,
Adhūvānyupasevati;
Dhuvāpi tassa nassanti,
Adhuvesu kathāvakā.
148.
Luddhamatthenagaṇheyya ,
Thaddha mañjalikammunā;
Chandānuvattiyā muḷhaṃ,
Yathābhūtena paṇḍitaṃ.
我來為您翻譯這段巴利文: 119 愚昧弟子地方性, 惡妻裝飾虛榮心; 親近惡師諸因緣, 智者亦會遭沉淪。 120 世間二種如利刺, 雖美其身實可畏: 貧窮之人求欲樂, 無權之人起嗔怒。 121 貧窮之人貪慾樂, 弱者好爭論是非; 智淺之人好辯論, 此為愚者三特徵。 122 少聞之人聞少法, 自以為是生驕慢; 如井中蛙觀水量, 不識大海之浩瀚。 123 以此亦知淺深處, 水坑溝渠諸水量; 小罐滿水作響聲, 大海深邃常寂靜。 124 不足之物發聲響, 圓滿之物常寂然; 愚者如同半滿瓶, 智者如同滿水器。 125 雖與智者共談論, 惡人多詐無真實; 如同摩擦炭火塊, 只見黑色不見光。 126 貪戀他人之妻女, 以財富取悅世人; 廣學多聞毀善法, 惡人更增惡之德。 127 世間最可笑之事, 莫過於此難尋找: 惡人自稱為惡者, 反說善人是惡人。 128 瘡疫萌芽與火焰, 劇毒濃烈難消除; 尚可尋得解脫法, 惡人難以得依止。 129 惡人若無誹謗語, 實難獲得其歡樂; 如同蒼蠅食美味, 若無糞便不滿足。 130 鐵器受熱可熔合, 林木著火能燃燒; 惡人之心難柔軟, 鐵器尚可為比喻。 131 是故智者求繁榮, 應當遠離諸惡人; 如同遠離毒蛇般, 保持距離莫親近。 132 與惡人交往結果, 甚至不如與敵交; 熱炭只能燒身體, 冷炭能致命喪亡。 133 惡人雖有諸裝飾, 智慧學問為莊嚴; 毒蛇雖戴寶石飾, 豈能因此不可畏。 134 林火燃燒草木時, 風為火焰之朋友; 同一風吹燈火滅, 惡人絕無真友情。 135 不應信任作惡者, 不應信任說謊者; 不應信任損人者, 過分寂靜亦莫信。 136 欲殺惡人如虛空, 數量眾多難盡除; 若能調伏嗔恨心, 等同殺盡諸惡人。 137 大地遍佈諸荊棘, 無法盡覆使平坦; 但以鞋履護足底, 如同覆蓋整個地。 138 眾生常喜近水池, 富裕財物諸場所; 一旦貧窮無財物, 棄之遠去不顧念。 139 貧窮之人為友棄, 妻子兄弟皆遠離; 富有之人眾親近, 財富世間大親友。 140 非以容貌與智慧, 非以種姓為尊貴; 當遭厄運災難時, 唯有財富最殊勝。 141 越過荒野入戰場, 議會說話需友伴; 無友獨行四種人, 皆是愚癡之表現。 142 遮止有害勤利益, 患難不棄互扶持; 此為朋友之特徵, 簡要說明其要義。 143 疾病災難饑饉時, 敵軍侵犯戰亂起; 王門墓地諸險處, 能立其側是親友。 144 助人利益是良友, 養育子女是慈父; 互相信賴是親人, 令得安寧是賢妻。 145 求人利益善友伴, 智者世間實難得; 如同清涼與甘美, 能除病苦之良藥。 146 恭敬不懶不欺詐, 誠實清凈無貪求; 常為利他而謀劃, 如是方為最勝友。 147 捨棄堅固之正法, 親近無常諸惡法; 堅固正法必失去, 無常惡法何所說。 148 以財攝受貪婪者, 合掌恭敬降傲慢; 隨順願望化愚者, 如實而說悟智人。
149.
Uttamaṃ pāṇipātena,
Sūraṃ bhedena vijaye;
Nicaṃ dabbapadānena,
Vikkamena samaṃ jaye.
150.
Yassayassa hi yobhāvo,
Tenatena hi taṃnaraṃ;
Anupavissa medhāvī,
Khippamattavasaṃ naye.
151.
Yena icchati sambandhaṃ,
Tena tīṇi nakāraye;
Vivāda matthasambandhaṃ,
Parokkhe dāradassanaṃ.
152.
Accābhikkhaṇasaṃsaggā,
Asammosaraṇenaca;
Etena mittā jīranti,
Akāle yācanāyaca.
153.
Tasmā nābhikkhaṇaṃ gacche,
Nacagacche cirāciraṃ;
Kālena yācaṃ yāceyya,
Evaṃ mittā najīraye.
154.
Ete bhiyyo samaṃ yanti,
Sandhi tesaṃ najīrati;
Yo adhippannaṃ sahati,
Yoca jānāti desanaṃ.
155.
Sace santā vivādanti,
Khippaṃ sandhiraye puna;
Bālā pattāva bhijjanti,
Na te samathamajjhaguṃ.
156.
Yenamittena saṃsaggo,
Yogakkhemo vihīyati;
Pubbeva jjhābhavantassa,
Rakkhe akkhiva paṇḍito.
157.
Yenamittena saṃsaggā,
Yogakkhemo pavaḍḍhati;
Kareyyattasamaṃ vutti,
Sabbakiccesu paṇḍito.
158.
Guṇo sabbaññutulyopi,
Sīdate ko anissayo;
Anaggha mapimāṇikkaṃ,
Hemaṃ nissāya sobhate.
159.
Pabbepabbe kamenucchu,
Visesarasivaggato;
Tathā sumittiko sādhu,
Viparitova dujjano.
160.
Teneva muninā vuttaṃ,
Yekecilokiyādhammā;
Tathā nibbānagāmīno,
Santi lokuttarādhammā.
161.
Kalyāṇamitta 1 māgamma,
Sabbe te honti pāṇinaṃ;
Tasmā kalyāṇamittesu,
Kātabbo ādaro sadā.
162.
Yo ve kataññū katavediko dhiro,
Kalyāṇamitto daḷhabhattica hoti;
Dukkhitassa sakkaccaṃ kareti kiccaṃ,
Tathāvidhaṃ sappurisāti vadanti.
163.
Yassahi dhammaṃ puriso vijaññā,
Yecassa kaṅkhaṃ vinayanti santo;
Tañhissa dīpañca parāyanañca,
Na tena mittaṃ jirayetha pañño.
Nāyakakathā
164.
Kassako vāṇijomacco,
Samaṇo sutasīlavā;
Tesu vipulajātesu,
Raṭṭhaṃpi vipulaṃ siyā.
165.
Tesu dubbalajātesu,
Raṭṭhaṃpi dubbalaṃ siyā;
Tasmā raṭṭhaṃpi vipulaṃ,
Dhāraye raṭṭhasāravā.
166.
Mahārukkhassa phalino,
Āmaṃ chindati yo phalaṃ;
Rasañcassa najānāti,
Bījañcassa vinassati.
167.
Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,
Yo adhammena sāsati;
Rasañcassa najānāti,
Raṭṭhañcāpi vinassati.
168.
Mahārukkhassa phalino,
Pakkaṃ chindati yo phalaṃ;
Rasañcassa vijānāti,
Bījañcassa nanassati.
169.
Mahārukkhupamaṃ raṭṭhaṃ,
Dhammena yo pasāsati;
Rasañcassa vijānāti,
Raṭṭhañcāpi nanassati.
170.
Janappadañca yorājā,
Adhammena pasāsati;
Sabbo sadhihi sorājā,
Viruddho hoti khattiyo.
171.
Tatheva nigame hiṃsaṃ,
Ye yuttā kayavikkaye;
Suṅkadānabalīkāre,
Sa kosena virujjhati.
172.
Mahāravarakhettesu,
Saṅga, me katanissame;
Ussite hiṃsayaṃ rājā,
Sabalena virujjhati.
173.
Tatheva isayo hiṃso,
Saṃyame brahmacāriyo;
Adhammacāri khattīyo,
So saggena virujjhati.
174.
Sayaṃkatā naparena,
Mahānajjo juvakatā;
Issarena tathā raññā,
Saraṭṭhe adhipaccatā.
175.
Pāpaṃvāpi hi puññaṃvā,
Padhāno yaṃ karotice;
Lokopevaṃ karotyeva,
Taṃ vijāneyya paṇḍito.
176.
Kacchapīnañca macchīnaṃ,
Kukkuṭīnañca dhenūnaṃ;
Puttaposā yathāhoti,
Tathā maccesu rājūnaṃ.
177.
Anāyakā vinassanti,
Nassanti bahunāyakā;
Thīnāyakā vinassanti,
Nassanti susunāyakā.
我來為您翻譯這段巴利文: 149 以合掌禮拜勝上人, 以離間降服勇猛者; 以財物攝受下劣人, 以威力克服平等人。 150 無論何人有何性, 以其性情化其人; 智者隨機而應變, 速使他人歸己用。 151 欲與他人結親時, 三事切莫輕易為: 爭論財物與親事, 私下窺視他人妻。 152 過分頻繁相往來, 或是長久不相見; 非時索求財物事, 皆使友誼漸消亡。 153 是故不應常往來, 亦勿長久不相見; 適時請求所需事, 如是友誼永不衰。 154 此等更能和諧處, 彼此友誼不衰退: 能容忍他人過失, 懂得說法教化人。 155 若有聖者起諍論, 速當尋求和解法; 愚人如同破瓦器, 永遠不得和諧道。 156 若有朋友交往時, 損減善法與安樂; 智者應當預先防, 如同保護己眼目。 157 若有朋友交往時, 增長善法與安樂; 智者應當善護持, 視如己身諸事業。 158 功德縱等一切智, 無所依止終沉沒; 無價寶玉雖珍貴, 仍須鑲金方顯耀。 159 甘蔗節節漸甘美, 滋味一節勝一節; 善友亦復如是增, 惡人反是漸退減。 160 是故牟尼已宣說, 一切世間諸法性; 及至涅槃解脫道, 出世間法皆如是。 161 依止善友眾生能, 獲得一切諸功德; 是故對於善友人, 應當常生恭敬心。 162 知恩感恩具智慧, 善友堅固具信心; 遇人困苦勤助益, 如是名為真善人。 163 若人能解正法義, 聖者為除其疑惑; 彼為明燈與依怙, 智者不應失此友。 領導品 164 農民商人與大臣, 沙門多聞具戒德; 若此四眾皆興盛, 國家必定得繁榮。 165 若此四眾皆衰微, 國家必定遭衰敗; 是故掌握國家要, 維護四眾使興盛。 166 大樹結實滿枝頭, 採摘未熟之果實; 不知其味失滋養, 種子亦將遭毀壞。 167 國家猶如大樹王, 若以非法來治理; 不知其味失民心, 國家必將遭滅亡。 168 大樹結實滿枝頭, 採摘成熟之果實; 既知其味得滋養, 種子亦得以儲存。 169 國家猶如大樹王, 若以正法來治理; 既知其味得民心, 國家必將得長存。 170 若有國王治國時, 以非正法施政令; 王與諸臣皆對立, 剎帝利眾生怨憎。 171 若損商賈諸商人, 買賣交易受阻礙; 徵收賦稅不得當, 國庫收入將匱乏。 172 廣大良田沃土地, 修建寺院與廟宇; 若王損害此等處, 軍隊力量將衰退。 173 若害修行諸仙人, 持戒清凈梵行者; 王者非法行暴政, 天界福報將喪失。 174 大江河流非人造, 天然形成有定向; 國王統領其國土, 亦應順應民心治。 175 無論作惡或行善, 首領示範為先導; 世人隨學亦如是, 智者應當明此理。 176 如同龜魚與雞群, 以及牛群育子女; 國王養民亦如是, 應當慈愛似親生。 177 無有領袖將滅亡, 多位領袖亦滅亡; 女性領袖將滅亡, 暴虐領袖必滅亡。
178.
Bahuvo yattha netāro,
Sabbe paṇḍitamānino;
Sabbe mahattamicchanti,
Kataṃ nesaṃ vinassati.
179.
Nodayāya vināsāya,
Bahunāyakatā bhūsaṃ;
Nomilanti vinassanti,
Padmā nyakkehisattahi.
180.
Asantuṭṭho yatī naṭṭho,
Santuṭṭhoca mahīpati;
Salajjā gaṇikā naṭṭhā,
Nilajjātu kulaṅganā.
181.
Na gaṇassa ggato gacche,
Siddhe kamme samaṃphalaṃ;
Kammavippatti cehoti,
Mukharo tatra haññate.
182.
Padhiro ca tapassīni,
Sūro raṇavaṇo tathā;
Majjapo patithī rājā,
Ete nasaddahāmahaṃ.
183.
Jāneyya pesane bhaccaṃ,
Bandhavāpi bhayāgate;
Āpadāsu tathā mittaṃ,
Dārañca vibhavakkhaye.
184.
Raṇā paccāgataṃ sūraṃ,
Dhanañca gharamāgataṃ;
Jiṇṇa mannaṃ pasaṃseyya,
Dārañca gatayobbanaṃ.
185.
Saddhāpemesu santesu,
Nagaṇe māsakaṃ sataṃ;
Saddhāvemesva santesu,
Māsakaṃpi sataṃ gaṇe.
186.
Adantadamanaṃ dānaṃ,
Dānaṃ sabbatthasādhakaṃ;
Dānena piyavācena,
Unnamanti namantica.
187.
Dānaṃ sinehabhesajjaṃ,
Maccheraṃ dussanosadhaṃ;
Dānaṃ yasassabhosajjaṃ,
Maccheraṃ kappanosadhaṃ.
188.
Dubbhikkhe annadātaṃca,
Subhikkheca hiraññadaṃ;
Bhayecābhayatādānaṃ,
Saggepi bahu maññate.
189.
Sataṃcakkhu sataṃkaṇṇā,
Nāyakassa sutā sadā;
Tathāpi andhapadhīro;
Esā nāyakadhammatā.
190.
Khamā jāgariyu ṭṭhānaṃ,
Saṃvibhāgo dayikkhaṇā;
Nāyakassa guṇāete,
Icchitabbā hitatthinā.
191.
Paribhūto mudū hoti,
Atitikkhoca veravā;
Etañcaubhayaṃ ñatvā,
Anumajjhaṃ samācare.
192.
Nekantamudunā sakkā,
Ekantatikhiṇenavā;
Attaṃ mahante ṭhapetuṃ,
Tasmā ubhaya mācare.
193.
Piṭṭhito kkaṃ niseveyya,
Kucchinātu hutāsanaṃ;
Sāmikaṃ sabbabhāvena,
Paralokaṃ amāyāya.
194.
Naseve pharusaṃsāmiṃ,
Taṃpi sevena macchariṃ;
Tato paggaṇhakaṃseve,
Seve niggaṇhakaṃ tato;
195.
Na sā rājā yo ajeyyaṃ jināti,
Na so sakhāyo sakhāraṃ jināti;
Na sā bhariyā patino virodhati,
Na te vuttā ye nabharanti jiṇṇakaṃ.
196.
Na sā sabhā yattha nasanti santo,
Na te santo ye navadanti dhammaṃ;
Rāgañca dosañca pahāya mohaṃ,
Dhammaṃ bhaṇantāva bhavanti santo.
197.
Sutassa rakkhā satatābhiyogo;
Kulassa vattaṃ purisassa vijjā;
Rañño pamādo pasamodhanassa,
Thīnantu jānāmi na jātu rakkhaṃ.
Itthikathā
198.
Namātarā dhītuyā vāpi,
Bhagīniyā vicakkhaṇo;
Navivittāsane mante,
Nārī māyāvinīnanu.
199.
Vijjutānañca lolattaṃ,
Satthānañcatitikkhaṇaṃ;
Sīghataṃ vāyutejānaṃ,
Anukubbanti nāriyo.
200.
Dviguṇo thīna māhāro,
Buddhicāpi catugguṇo;
Chaguṇo hoti vāyāmo,
Kāmotva ṭṭha guṇobhave.
201.
Ekamekāyaitthīyā,
Aṭṭhaṭṭhapatino siyuṃ;
Sūrāca balavantoca,
Sabbākāmarasāharā;
Kareyya navame chandaṃ,
Unnattā hi napūrati.
202.
Lapanti saddhimaññena,
Passantaññaṃ savibbhamā;
Cittakaṃ cintayantaññaṃ,
Nārīnaṃnāma ko piyo.
203.
Jivhāsahassiko yo hi,
Jīve vassasataṃ naro;
Tena nikammuno vutto,
Thīdoso kiṃkhayaṃgato.
204.
Aggi āpo thiyo muḷho,
Sappo rājakulānica;
Payatanāpagantabbo,
Maccupāṇaharāniti.
205.
Itthīnaṃ dujjanā nañca,
Visāsonopapajjate;
Vīsassa siṅgino roga,
Nadīrājakulassaca.
我來為您翻譯這段巴利文: 178 若處多有領導人, 人人自詡為智者; 各各欲求大名位, 所作事業皆敗壞。 179 非為興盛為滅亡, 多位領袖極有害; 如同蓮花遇寒霜, 七日之內必枯萎。 180 修行不知足者亡, 國王知足得長存; 妓女有恥將滅亡, 良家婦女無恥亡。 181 不隨眾人而行事, 成功之後分果實; 若事失敗遭損害, 多言之人先受害。 182 聾者修苦行之人, 勇士戰場受傷者; 酒徒待客與國王, 此等之言我不信。 183 差遣僕人知其心, 親友危難見其情; 災難能識真朋友, 貧窮方知妻賢否。 184 勇士戰場歸來時, 財物帶回到家中; 飯食食畢方讚美, 妻子老時方稱讚。 185 若有信心與愛心, 百錢不值一分文; 若無信心與愛心, 一分勝過百金錢。 186 佈施調伏未調者, 佈施成就一切事; 以施與善言語力, 高舉低賤皆歸順。 187 佈施如油能潤滑, 吝嗇如病難醫治; 佈施能得諸名譽, 吝嗇如瘡難癒合。 188 饑荒時施人飲食, 豐收時施人財物; 危難之時施無畏, 天界亦得諸尊重。 189 百眼百耳諸下屬, 常為領袖傳訊息; 然而仍似聾與盲, 此為領袖之法則。 190 忍耐警覺與精進, 佈施憐憫善觀察; 此為領袖諸功德, 求利益者應具備。 191 過分柔和受輕視, 過分忍耐招怨恨; 了知此二種過失, 應行中道而不偏。 192 不可過分柔軟性, 亦非過分嚴厲性; 欲立大事成大業, 應當兼具二品性。 193 背後應侍奉火神, 腹前應侍奉聖火; 主人應以真誠心, 來世應以無欺心。 194 不應事奉暴主人, 亦莫親近吝嗇者; 應近恩威並用者, 其次親近嚴厲者。 195 不能勝敵非君王, 害友傷親非朋友; 與夫對立非賢妻, 不養父母非子女。 196 無有聖者非議會, 不說正法非聖者; 斷除貪嗔與愚癡, 說法之人方為聖。 197 多聞需要常保護, 種姓需要人維繫; 國王放逸必衰敗, 女人難以常守護。 婦女品 198 智者不應與母親, 女兒姐妹獨處所; 密室商議諸事情, 女人詭計多方便。 199 如同閃電之不定, 猶如利劍之鋒利; 又如疾風之迅速, 女人性情亦如是。 200 女人食慾增二倍, 智慧聰明增四倍; 精進勤勉增六倍, 慾望貪求增八倍。 201 每一女子若能得, 八個丈夫為伴侶; 雖具勇力與威嚴, 能滿一切慾望者; 遇見第九生愛慾, 高慢本性難滿足。 202 與此人說話交談, 眼望他人顯妖嬈; 心中思念別一人, 誰是女人所鍾愛? 203 縱使人有千種舌, 活滿百歲說不盡; 如是無盡諸過患, 女人過失難數盡。 204 火與水及婦女眾, 愚人毒蛇王族等; 皆應謹慎而遠離, 能奪性命諸物也。 205 女人惡人不可信, 毒蛇疾病諸江河; 以及王族諸眷屬, 皆不可以輕信之。
206.
Satthaṃ sunicchitamatīpi vicintanīyaṃ,
Svārādhitopya vanipo parisaṅkanīyo;
Hatthaṅgatāpi yuvatīparirakkhanīyā,
Satthāvanīpayuvatīsu kutovasitthaṃ.
207.
Ayuttakammāraddhanaṃ virodho,
Saṅghassa yuddhañca mahābalehi;
Vissāsakammaṃ pamādāsu niccaṃ,
Dvārānimaccussa vadanti paññā.
208.
Vātaṃ jālena naro parāmase,
Osiñce sāgaraṃ ekapāṇinā;
Sakenatālena janeyya ghosaṃ,
Yo sabbabhāvaṃ pamadāsu osaje.
209.
Itthīpi hi ekacciyā,
Seyyā vuttāva muninā;
Bhaṇḍāna muttamaṃ itthī,
Aggupaṭṭhāyikātica.
210.
Yo naṃ bharati sabbadā,
Niccaṃ ātāpi ussuko;
Sabbakāmaharaṃ posaṃ,
Bhattāraṃ nātimaññati.
211.
Nācāpi sotthi bhattāraṃ,
Issācārena rosaye;
Bhattuca garunosabbe,
Paṭipūjeti paṇḍito.
212.
Uṭṭhāyikā anālāsā,
Saṅgahitaparijjanā;
Bhattu manāpaṃ carati,
Bhattakaṃ anurakkhati.
213.
Evaṃ vattati yānārī,
Bhattuchandavasānugā;
Manāpānāma tedevā,
Yattha sā upapajjati.
214.
Kokilānaṃ saro rūpaṃ,
Nārīrūpaṃ patibbataṃ;
Vijjā rūpa marūpānaṃ,
Khamā rūpaṃ tapassīnaṃ.
215.
Āneya kulajaṃ pañño,
Virūpamapi kaññakaṃ;
Hīnāyapi surūpāya,
Vivāhaṃsadisaṃ kare.
216.
Visamhāmatamādeyya ,
Amajjamhāpikañcanaṃ;
Nicamhāpyuttamāvijjā,
Ratanitthīpidukulā.
217.
Bālitthī makkhikātuṇḍaṃ,
Isīnañca kamaṇḍaluṃ;
Setambu phalaṃ tambulaṃ,
Nocchiṭṭhamupajāyate.
218.
Bālakko paṇṇadhūmoca,
Vuddhitthī pallalodakaṃ;
Āyukkhayakaraṃ niccaṃ,
Rattoca dadhibhojanaṃ.
219.
Thiyo seveyya naccantaṃ,
Sāduṃ bhuñjeyyanāhitaṃ;
Pūjaye mānaye vuddhe,
Guruṃ māyāya nobhaje.
220.
Ācāro kula mākhyāti,
Desa mākhyāti bhāsitaṃ;
Sambhavo pema mākhyāti,
Deha mākhyātibhojanaṃ.
221.
Dehītivacanādvārā ,
Dehaṭṭhāpañcadevatā;
Sajja niyanti dhī kitti,
Hirī sirī matīpica.
222.
Dehītivacanaṃ dukkhaṃ,
Natthītivacanaṃ tathā;
Vākyaṃdehītinatthīti,
Mābhaveyya bhavebhave.
223.
Bodhayanti nayācanti,
Dehīti pacchimājanā;
Passa vatthumadānassa,
Mābhavatūti īdiso.
224.
Mahā atyappakaṃ yāti,
Niguṇe guṇavāpiha;
Aṭṭhānaṭṭheyyabhāvena,
Gajindoiva dabbake.
225.
Mahantaṃ nissayaṃkatvā,
Khuddopyatimahā bhave;
Hemapabbatamāpajja,
Sovaṇṇākira pakkhino.
226.
Bahūna mappasārānaṃ,
Ekibhāvo hidujjayo;
Tiṇena vaṭṭate rajju,
Tāya nāgopi bandhate.
227.
Asahāyo samatthopi,
Tejasi kiṃ karissati;
Nivātasaṇṭhito aggi,
Sayamevūpasammati.
228.
Khantuṃ tapanajotejo,
Sakkāhoti na vaṇṇajo;
Bhūpādīhi katodaṇḍo,
Sakkāhoti na bhaccajo.
229.
Thīsaṃsagge kutosuddho,
Maṃsabhakkhe kutodayā;
Surāpāṇe kutosaccaṃ,
Pakodhamhi kutotapo.
230.
Thīyā guyhaṃ nasaṃseyya,
Amittassaca paṇḍito;
Yocā missena saṃhīro,
Hadayattheno yonaro.
231.
Guyhamattha
Sambodhayati yonaro;
Mantabhedabhayā tassa,
Dāsabhūto titikkhati.
232.
Vahe amitta khandhena,
Yāvakāle anāgate;
Tamheva cāgate kāle,
Bhinde ghaṭami vuppale.
233.
Khalaṃ sālaṃ pasuṃ khettaṃ,
Gantvācassa abhikkhaṇaṃ;
Mitaṃ dhaññaṃ nidhāpeyya,
Mitañca pācaye ghare.
234.
Kodhaṃ lobhaṃ madaṃ mānaṃ,
Tandiṃ missaṃ pamattakaṃ;
Soṇṭhaṃniddhālukaṃ makkhaṃ,
Maccherañca jahe budho.
我來為您翻譯這段巴利文: 206 即使深思熟慮的武器需謹慎, 即使可靠的商人亦需警惕; 即使已得的少女需加保護, 何況武器王權女人更難掌握。 207 不當行為引起爭端, 與強者交戰必有難; 輕率信任女人心, 智者稱此死亡門。 208 如人慾以網捕風, 單手欲舀大海水; 掌聲欲震天地響, 誰能掌握女人心。 209 有些女人確實是, 聖者稱讚最殊勝; 女人為物中之上, 最勝侍奉第一人。 210 若有丈夫常供養, 精進努力不懈怠; 滿足一切慾望者, 賢妻不敢生輕慢。 211 不以嫉妒與惱怒, 對待養護己丈夫; 尊敬丈夫諸親友, 此乃智者所稱讚。 212 早起勤勞不懶惰, 善待眷屬諸親人; 隨順丈夫諸心意, 守護丈夫諸財物。 213 如是行為之婦女, 隨順丈夫諸意願; 投生之處諸天神, 皆生歡喜而愛護。 214 杜鵑以聲為其美, 婦女以貞為其美; 學問為智者之美, 忍辱為修行之美。 215 智者應娶良家女, 縱使容貌不端莊; 不應娶取低賤女, 雖美亦當避其婚。 216 毒中亦可求甘露, 糞中亦可得黃金; 下賤亦可得智慧, 低族亦有賢良女。 217 愚婦如同蠅之口, 仙人瓶中之凈水; 白傘檳榔葉之果, 皆不應食他人余。 218 新日樹葉之煙霧, 老婦池塘之污水; 能令壽命漸衰減, 夜食酸奶亦如是。 219 不可過分親近女, 不食美味損健康; 恭敬尊重諸長者, 不以虛偽事師長。 220 品行顯示其家族, 言語顯示其鄉土; 愛心顯示其根源, 飲食顯示其體質。 221 "請給"一詞為門戶, 身中五種諸天神: 智慧名譽與慚愧, 吉祥智慧皆逃避。 222 "請給"一詞令人苦, "無有"一詞亦如是; 但願生生世世中, 不聞此等乞求語。 223 後世之人不覺悟, 只知乞求"請給"言; 請看不佈施之果, 愿勿如是貪求物。 224 偉大者即使微小, 無德者即使有德; 因為處於不當位, 如象踩踏小草般。 225 依靠偉大之勢力, 渺小亦成大勢力; 如鳥棲於金山上, 亦得金色之光輝。 226 眾多微小力量者, 合為一體難降服; 草繩編織成纜繩, 能系大象束縛之。 227 雖有能力無助伴, 威力如何能顯現; 無風之處燃燒火, 自然熄滅無光輝。 228 日光照射能穿透, 非因顏色之力量; 王者懲罰能制服, 非因僕從之勢力。 229 親近女人何清凈, 食肉何有慈悲心; 飲酒何有誠實語, 嗔怒何有苦行力。 230 智者不應向女人, 仇敵泄露己秘密; 亦勿告知酒醉者, 及竊人心諸小人。 231 若人泄露己秘密, 助人瞭解己心意; 因恐泄露諸機密, 終生淪為他奴僕。 232 未到適當時機前, 應當忍耐負重擔; 一旦時機成熟時, 如擊水瓶須粉碎。 233 稻場倉庫牧場田, 應當經常去巡視; 穀物應當量而藏, 烹調亦應量而食。 234 智者應當能舍離: 嗔怒貪慾與驕慢, 怠惰親近放逸者, 酒徒嗜睡及吝嗇。
235.
Kodho abbhantare jāto,
Dhūvaṃ nāseti kodhanaṃ;
Vatthālaṅkārapuṇṇāyaṃ,
Mañjūsāyaṃ sikhīyathā.
236.
Uppajjate sace kodho;
Āvajje kakacūpamaṃ;
Uppajje ce rase taṇhā,
Puttamaṃsūpamaṃ sare.
237.
Guṇa maddhisamaṃ makkhe,
Parena kalahe sati;
Addhisamaṃ pakāseti,
Aṇumattaṃvavajjakaṃ.
238.
Tasseva tena pāpīyo,
Yo kuddhaṃ paṭikujjhati;
Kuddha mapaṭikujjhanto,
Saṅgāmaṃ jeti dujjayaṃ.
239.
Rāgonāma manosallaṃ,
Guṇatthavaratakkaro;
Rāhu vijjāsasaṅkassa,
Tapodhanahutāsano.
240.
Pamādo jāyate madā,
Pamādā jāyate khayo;
Khayā padosā jāyanti,
Madaṃ kiṃ najahe budho.
241.
Namanti phalinorukkhā,
Namanti vibudhājanā;
Sukkhakaṭṭhañca muḷhoca,
Bhijjateva nanamanti.
242.
Ṭhāne vuddhāna mokāsaṃ,
Dade vuddhāpacāyiko;
Nanu tālo ajīvopi,
Samīpa ññe paronato.
243.
Garukātabbaposesu,
Niccavuttiṃ karoti yo;
Nicattaṃ so pahantāna,
Uttamatte patiṭṭhati.
244.
Yattha posaṃ najānanti,
Jātiyā vinayena vā;
Na tattha mānaṃ kariyā,
Vasa maññātakejane.
245.
Aññātavāsaṃ vasatā,
Jātavedasamenāpi;
Khamitabbaṃ sapaññena,
Api dāsassa tajjitaṃ.
246.
Dhanadhaññāpayogesu,
Tathā vijjāgamesuca;
Dūteca byavahāreca,
Cattalajjo sadā bhave.
247.
Nahi koci kate kicce,
Kattāraṃ sammapekkhate;
Tasmā sabbānikammāni,
Sāvasesāni kāraye.
248.
Iṇaseso aggiseso,
Sattuseso tayoime;
Punappunaṃpi vaḍḍhanti,
Tasmā sesaṃ nakāraye.
249.
Natthi vijjāsamaṃ vittaṃ,
Natthi byādhisamo ripu;
Natthi attasamaṃ pemaṃ,
Natthi kammaparaṃ balaṃ.
250.
Attanā kurute lakkhī,
Alakkhīcāpi attanā;
Nahi lakkhī alakkhīca,
Añño aññassa kurute.
251.
Sayaṃ āyaṃ vayaṃ raññā,
Sayaṃ jaññā katākataṃ;
Attanāva bhavakkheyya,
Katāni akatānica.
252.
Upakāraṃ hiteneva,
Sattunā sattu muddhare;
Pādalaggaṃ karaṭṭhena,
Kaṇṭakena kaṇṭakaṃ.
253.
Name namantassa bhaje bhajantaṃ,
Kiccāni krupassa kareyya kiccaṃ;
Nā natthakāmassa kareyya atthaṃ,
Asambhajantaṃpi nasambhajeyya.
我來為您翻譯這段巴利文: 235 內心生起的憤怒, 必定毀滅易怒者; 如同衣箱滿衣飾, 火焰燃盡諸物品。 236 若生起憤怒之時, 應當憶念鋸子喻; 若生貪慾之滋味, 應憶子肉之譬喻。 237 功德如同半個身, 與人爭執起紛爭; 如同顯示半個身, 微小過失亦彰顯。 238 以嗔報嗔更有罪, 對嗔起嗔罪更深; 不以嗔心報嗔者, 能勝難勝之戰爭。 239 貪慾名為心之箭, 能奪功德與珍寶; 如羅睺吞噬日月, 如火焚燒苦行德。 240 放逸生於驕慢中, 放逸導致諸損失; 損失生起諸過患, 智者何不斷驕慢。 241 果實纍纍樹下垂, 智者謙遜常低頭; 乾枯木頭與愚人, 寧折不曲終斷裂。 242 恭敬長者讓座位, 尊重長者作禮敬; 即使枯死之椰樹, 仍使鄰近樹傾斜。 243 對於應尊敬之人, 常行恭敬之威儀; 斷除卑賤之習性, 安住最上之品德。 244 若處無人能了知, 己之種姓與學問; 不應在彼生驕慢, 應住如他人無異。 245 居住他鄉異地時, 即使如火般尊貴; 智者亦應忍受他, 甚至奴僕之呵責。 246 財物穀物之經營, 求學問道之過程; 使者商賈之事業, 四事不應生羞恥。 247 確實無人事已辦, 回顧施恩之恩人; 是故所作諸事業, 應留餘地未盡頭。 248 債務餘額與餘火, 敵人餘黨此三者; 必定一再增長大, 是故不應留余患。 249 無財富等同智慧, 無敵人如同疾病; 無愛情勝過自愛, 無力量超過業力。 250 吉祥由己身造作, 不祥亦由己所為; 吉祥不祥諸果報, 非由他人所能作。 251 國王應自知收支, 應自了知已未辦; 應自檢查諸事業, 已作未作皆明瞭。 252 以利益報答利益, 以敵對對付敵人; 以手拔除足之刺, 以刺拔除身上刺。 253 敬禮向己禮敬者, 親近於己親近者; 為作利益之事業, 不親近己不親者。
254.
Caje cajantaṃ navataṃ kariyā,
Apetacittena nasambhajeyya;
Dijo dumaṃ khīṇaphala mañatvā,
Aññaṃ sapekkheyya mahāti loko.
我來為您翻譯這段巴利文: 254 應捨棄已捨棄者, 不應親近無情者; 如鳥知樹果已盡, 尋覓他樹世皆然。