B0102040308(3)ānandavaggo(阿難品)
(8) 3. Ānandavaggo
-
Channasuttaṃ
-
Ekaṃ samayaṃ bhagavā sāvatthiyaṃ viharati jetavane anāthapiṇḍikassa ārāme. Atha kho channo paribbājako yenāyasmā ānando tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmatā ānandena saddhiṃ sammodi. Sammodanīyaṃ kathaṃ sāraṇīyaṃ vītisāretvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho channo paribbājako āyasmantaṃ ānandaṃ etadavoca – 『『tumhepi, āvuso ānanda, rāgassa pahānaṃ paññāpetha, dosassa pahānaṃ paññāpetha, mohassa pahānaṃ paññāpethāti. Mayaṃ kho, āvuso, rāgassa pahānaṃ paññāpema, dosassa pahānaṃ paññāpema, mohassa pahānaṃ paññapemā』』ti.
『『Kiṃ pana tumhe, āvuso, rāge ādīnavaṃ disvā rāgassa pahānaṃ paññāpetha, kiṃ dose ādīnavaṃ disvā dosassa pahānaṃ paññāpetha, kiṃ mohe ādīnavaṃ disvā mohassa pahānaṃ paññāpethā』』ti?
『『Ratto kho, āvuso, rāgena abhibhūto pariyādinnacitto attabyābādhāyapi ceteti, parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti, cetasikampi dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedeti; rāge pahīne nevattabyābādhāyapi ceteti, na parabyābādhāyapi ceteti, na ubhayabyābādhāyapi ceteti, na cetasikaṃ dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedeti. Ratto kho, āvuso, rāgena abhibhūto pariyādinnacitto kāyena duccaritaṃ carati, vācāya duccaritaṃ carati, manasā duccaritaṃ carati; rāge pahīne neva kāyena duccaritaṃ carati, na vācāya duccaritaṃ carati, na manasā duccaritaṃ carati. Ratto kho, āvuso, rāgena abhibhūto pariyādinnacitto attatthampi yathābhūtaṃ nappajānāti, paratthampi yathābhūtaṃ nappajānāti, ubhayatthampi yathābhūtaṃ nappajānāti; rāge pahīne attatthampi yathābhūtaṃ pajānāti, paratthampi yathābhūtaṃ pajānāti, ubhayatthampi yathābhūtaṃ pajānāti. Rāgo kho, āvuso, andhakaraṇo acakkhukaraṇo aññāṇakaraṇo paññānirodhiko vighātapakkhiko anibbānasaṃvattaniko.
『『Duṭṭho kho, āvuso, dosena…pe… mūḷho kho, āvuso, mohena abhibhūto pariyādinnacitto attabyābādhāyapi ceteti, parabyābādhāyapi ceteti, ubhayabyābādhāyapi ceteti, cetasikampi dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedeti; mohe pahīne nevattabyābādhāyapi ceteti, na parabyābādhāyapi ceteti, na ubhayabyābādhāyapi ceteti, na cetasikaṃ dukkhaṃ domanassaṃ paṭisaṃvedeti. Mūḷho kho, āvuso, mohena abhibhūto pariyādinnacitto kāyena duccaritaṃ carati, vācāya duccaritaṃ carati, manasā duccaritaṃ carati; mohe pahīne neva kāyena duccaritaṃ carati, na vācāya duccaritaṃ carati, na manasā duccaritaṃ carati. Mūḷho kho, āvuso, mohena abhibhūto pariyādinnacitto attatthampi yathābhūtaṃ nappajānāti, paratthampi yathābhūtaṃ nappajānāti, ubhayatthampi yathābhūtaṃ nappajānāti; mohe pahīne attatthampi yathābhūtaṃ pajānāti, paratthampi yathābhūtaṃ pajānāti, ubhayatthampi yathābhūtaṃ pajānāti. Moho kho, āvuso, andhakaraṇo acakkhukaraṇo aññāṇakaraṇo paññānirodhiko vighātapakkhiko anibbānasaṃvattaniko. Idaṃ kho mayaṃ, āvuso, rāge ādīnavaṃ disvā rāgassa pahānaṃ paññāpema. Idaṃ dose ādīnavaṃ disvā dosassa pahānaṃ paññāpema. Idaṃ mohe ādīnavaṃ disvā mohassa pahānaṃ paññāpemā』』ti.
『『Atthi panāvuso, maggo atthi paṭipadā etassa rāgassa dosassa mohassa pahānāyā』』ti? 『『Atthāvuso, maggo atthi paṭipadā etassa rāgassa dosassa mohassa pahānāyā』』ti. 『『Katamo panāvuso, maggo katamā paṭipadā etassa rāgassa dosassa mohassa pahānāyā』』ti? 『『Ayameva ariyo aṭṭhaṅgiko maggo, seyyathidaṃ – sammādiṭṭhi…pe… sammāsamādhi. Ayaṃ kho, āvuso, maggo ayaṃ paṭipadā etassa rāgassa dosassa mohassa pahānāyā』』ti. 『『Bhaddako kho, āvuso, maggo bhaddikā paṭipadā etassa rāgassa dosassa mohassa pahānāya. Alañca panāvuso ānanda, appamādāyā』』ti. Paṭhamaṃ.
- Ājīvakasuttaṃ
以下是簡體中文直譯: (8) 3. 阿難品 1. 闡那經 72. 有一次,世尊住在舍衛城(現今印度北方邦斯拉瓦斯蒂)祇樹給孤獨園。那時,遊方者闡那來到尊者阿難所在之處;來到后,與尊者阿難互相問候。寒暄問候之後,坐在一旁。坐在一旁的遊方者闡那對尊者阿難如是說:"朋友阿難,你們也宣說貪慾的斷除,嗔恚的斷除,愚癡的斷除嗎?朋友,我們確實宣說貪慾的斷除,嗔恚的斷除,愚癡的斷除。" "那麼朋友,你們看到貪慾有什麼過患而宣說貪慾的斷除,看到嗔恚有什麼過患而宣說嗔恚的斷除,看到愚癡有什麼過患而宣說愚癡的斷除呢?" "朋友,貪慾者為貪慾所征服、心被佔據,會想要傷害自己,也會想要傷害他人,也會想要傷害雙方,也會感受到心理上的苦惱;貪慾斷除后,既不會想要傷害自己,也不會想要傷害他人,也不會想要傷害雙方,也不會感受到心理上的苦惱。朋友,貪慾者為貪慾所征服、心被佔據,會以身行惡行,以語行惡行,以意行惡行;貪慾斷除后,既不會以身行惡行,也不會以語行惡行,也不會以意行惡行。朋友,貪慾者為貪慾所征服、心被佔據,不能如實了知自己的利益,不能如實了知他人的利益,不能如實了知雙方的利益;貪慾斷除后,能如實了知自己的利益,能如實了知他人的利益,能如實了知雙方的利益。朋友,貪慾會使人盲目、失明、無知、阻礙智慧、導向煩惱、不趨向涅槃。 朋友,嗔恚者為嗔恚所...乃至...朋友,愚癡者為愚癡所征服、心被佔據,會想要傷害自己,也會想要傷害他人,也會想要傷害雙方,也會感受到心理上的苦惱;愚癡斷除后,既不會想要傷害自己,也不會想要傷害他人,也不會想要傷害雙方,也不會感受到心理上的苦惱。朋友,愚癡者為愚癡所征服、心被佔據,會以身行惡行,以語行惡行,以意行惡行;愚癡斷除后,既不會以身行惡行,也不會以語行惡行,也不會以意行惡行。朋友,愚癡者為愚癡所征服、心被佔據,不能如實了知自己的利益,不能如實了知他人的利益,不能如實了知雙方的利益;愚癡斷除后,能如實了知自己的利益,能如實了知他人的利益,能如實了知雙方的利益。朋友,愚癡會使人盲目、失明、無知、阻礙智慧、導向煩惱、不趨向涅槃。朋友,我們看到貪慾有這些過患而宣說貪慾的斷除。我們看到嗔恚有這些過患而宣說嗔恚的斷除。我們看到愚癡有這些過患而宣說愚癡的斷除。" "朋友,有道路、有方法可以斷除這貪慾、嗔恚、愚癡嗎?""朋友,有道路、有方法可以斷除這貪慾、嗔恚、愚癡。""朋友,什麼是斷除這貪慾、嗔恚、愚癡的道路和方法呢?""就是這八支聖道,即:正見...乃至...正定。朋友,這就是斷除貪慾、嗔恚、愚癡的道路和方法。""朋友,這是很好的道路,很好的方法來斷除貪慾、嗔恚、愚癡。朋友阿難,這足以使人不放逸了。"第一。 2. 外道經
- Ekaṃ samayaṃ āyasmā ānando kosambiyaṃ viharati ghositārāme. Atha kho aññataro ājīvakasāvako gahapati yenāyasmā ānando tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā āyasmantaṃ ānandaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho so ājīvakasāvako gahapati āyasmantaṃ ānandaṃ etadavoca –
『『Kesaṃ no, bhante ānanda, dhammo svākkhāto? Ke loke suppaṭipannā? Ke loke sukatā』』ti [sugatāti (sī. syā. kaṃ. pī.)]? 『『Tena hi, gahapati, taññevettha paṭipucchissāmi, yathā te khameyya tathā naṃ byākareyyāsi. Taṃ kiṃ maññasi, gahapati, ye rāgassa pahānāya dhammaṃ desenti, dosassa pahānāya dhammaṃ desenti, mohassa pahānāya dhammaṃ desenti, tesaṃ dhammo svākkhāto no vā? Kathaṃ vā te ettha hotī』』ti? 『『Ye , bhante, rāgassa pahānāya dhammaṃ desenti, dosassa pahānāya dhammaṃ desenti, mohassa pahānāya dhammaṃ desenti, tesaṃ dhammo svākkhāto. Evaṃ me ettha hotī』』ti.
『『Taṃ kiṃ maññasi, gahapati, ye rāgassa pahānāya paṭipannā, dosassa pahānāya paṭipannā, mohassa pahānāya paṭipannā, te loke suppaṭipannā no vā? Kathaṃ vā te ettha hotī』』ti? 『『Ye, bhante, rāgassa pahānāya paṭipannā, dosassa pahānāya paṭipannā, mohassa pahānāya paṭipannā, te loke suppaṭipannā. Evaṃ me ettha hotī』』ti.
『『Taṃ kiṃ maññasi, gahapati, yesaṃ rāgo pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo, yesaṃ doso pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṃ anuppādadhammo, yesaṃ moho pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo, te loke sukatā no vā? Kathaṃ vā te ettha hotī』』ti? 『『Yesaṃ, bhante, rāgo pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo, yesaṃ doso pahīno…pe… yesaṃ moho pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṃkato āyatiṃ anuppādadhammo, te loke sukatā. Evaṃ me ettha hotī』』ti.
『『Iti kho, gahapati, tayāvetaṃ [tayā cetaṃ (sī. pī. ka.)] byākataṃ – 『ye, bhante, rāgassa pahānāya dhammaṃ desenti, dosassa pahānāya dhammaṃ desenti, mohassa pahānāya dhammaṃ desenti, tesaṃ dhammo svākkhāto』ti. Tayāvetaṃ byākataṃ – 『ye, bhante, rāgassa pahānāya paṭipannā, dosassa pahānāya paṭipannā, mohassa pahānāya paṭipannā, te loke suppaṭipannā』ti. Tayāvetaṃ byākataṃ – 『yesaṃ, bhante, rāgo pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṃ anuppādadhammo, yesaṃ doso pahīno…pe… yesaṃ moho pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṃ anuppādadhammo, te loke sukatā』』』ti.
『『Acchariyaṃ, bhante, abbhutaṃ, bhante! Na ceva nāma sadhammukkaṃsanā bhavissati, na ca paradhammāpasādanā [na paradhammāpasādanā (sī. pī.), na paradhammavambhanā (ma. ni. 2.236)]. Āyataneva [āyatane ca (ma. ni. 2.236)] dhammadesanā, attho ca vutto, attā ca anupanīto. Tumhe, bhante ānanda, rāgassa pahānāya dhammaṃ desetha, dosassa…pe… mohassa pahanāya dhammaṃ desetha. Tumhākaṃ, bhante ānanda, dhammo svākkhāto. Tumhe, bhante ānanda, rāgassa pahānāya paṭipannā, dosassa…pe… mohassa pahānāya paṭipannā. Tumhe, bhante, loke suppaṭipannā. Tumhākaṃ, bhante ānanda, rāgo pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṃ anuppādadhammo, tumhākaṃ doso pahīno…pe… tumhākaṃ moho pahīno ucchinnamūlo tālāvatthukato anabhāvaṅkato āyatiṃ anuppādadhammo. Tumhe loke sukatā.
『『Abhikkantaṃ, bhante, abhikkantaṃ, bhante! Seyyathāpi, bhante, nikkujjitaṃ vā ukkujjeyya, paṭicchannaṃ vā vivareyya, mūḷhassa vā maggaṃ ācikkheyya, andhakāre vā telapajjotaṃ dhāreyya – 『cakkhumanto rūpāni dakkhantī』ti; evamevaṃ ayyena ānandena anekapariyāyena dhammo pakāsito. Esāhaṃ, bhante ānanda, taṃ bhagavantaṃ saraṇaṃ gacchāmi dhammañca bhikkhusaṅghañca. Upāsakaṃ maṃ ayyo ānando dhāretu, ajjatagge pāṇupetaṃ saraṇaṃ gata』』nti. Dutiyaṃ.
- Mahānāmasakkasuttaṃ
以下是簡體中文直譯: 73. 有一次,尊者阿難住在拘睒彌(現今印度北方邦阿拉哈巴德附近)的瞿師多園。那時,一位外道弟子居士來到尊者阿難所在之處;來到后,向尊者阿難問訊,然後坐在一旁。坐在一旁的那位外道弟子居士對尊者阿難如是說: "尊者阿難,誰的法是善說的?誰在世間是善行道的?誰在世間是善作為的?" "那麼,居士,我就反問你這個問題,你覺得如何就如何回答。居士,你怎麼認為,那些宣說斷除貪慾之法、宣說斷除嗔恚之法、宣說斷除愚癡之法的人,他們的法是善說的還是不善說的?你對此有何看法?" "尊者,那些宣說斷除貪慾之法、宣說斷除嗔恚之法、宣說斷除愚癡之法的人,他們的法是善說的。我對此是這樣看的。" "居士,你怎麼認為,那些為斷除貪慾而修行、為斷除嗔恚而修行、為斷除愚癡而修行的人,他們在世間是善行道的還是不善行道的?你對此有何看法?" "尊者,那些為斷除貪慾而修行、為斷除嗔恚而修行、為斷除愚癡而修行的人,他們在世間是善行道的。我對此是這樣看的。" "居士,你怎麼認為,那些已斷除貪慾、根除貪慾、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,那些已斷除嗔恚、根除嗔恚、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,那些已斷除愚癡、根除愚癡、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,他們在世間是善作為的還是不善作為的?你對此有何看法?" "尊者,那些已斷除貪慾、根除貪慾、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,那些已斷除嗔恚...乃至...那些已斷除愚癡、根除愚癡、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,他們在世間是善作為的。我對此是這樣看的。" "居士,這就是你所回答的:'尊者,那些宣說斷除貪慾之法、宣說斷除嗔恚之法、宣說斷除愚癡之法的人,他們的法是善說的。'這就是你所回答的:'尊者,那些為斷除貪慾而修行、為斷除嗔恚而修行、為斷除愚癡而修行的人,他們在世間是善行道的。'這就是你所回答的:'尊者,那些已斷除貪慾、根除貪慾、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,那些已斷除嗔恚...乃至...那些已斷除愚癡、根除愚癡、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起的人,他們在世間是善作為的。'" "尊者,真是不可思議!尊者,真是稀有!既不抬高自己的法,也不貶低他人的法。只是如實地說法,說明了意義,而且沒有把自己擺進去。尊者阿難,你們宣說斷除貪慾之法、宣說斷除嗔恚之法...乃至...宣說斷除愚癡之法。尊者阿難,你們的法是善說的。尊者阿難,你們為斷除貪慾而修行、為斷除嗔恚而修行...乃至...為斷除愚癡而修行。尊者,你們在世間是善行道的。尊者阿難,你們已斷除貪慾、根除貪慾、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起,你們已斷除嗔恚...乃至...你們已斷除愚癡、根除愚癡、如斷掉棕櫚樹頭使之不能再生、使之成為非有、未來不再生起。你們在世間是善作為的。 尊者,太好了!尊者,太好了!就像有人扶起倒下的東西,揭開遮蔽的東西,為迷路者指明道路,在黑暗中舉起油燈,讓有眼之人得見諸色。同樣地,尊者阿難以種種方便說法。尊者阿難,我歸依世尊、法和比丘僧團。愿尊者阿難記住我是優婆塞,從今以後終生歸依。"第二。 3. 摩訶男釋迦經
- Evaṃ me sutaṃ – ekaṃ samayaṃ bhagavā sakkesu viharati kapilavatthusmiṃ nigrodhārāme. Tena kho pana samayena bhagavā gilānāvuṭṭhito [gilānavuṭṭhito (saddanīti)] hoti aciravuṭṭhito gelaññā. Atha kho mahānāmo sakko yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho mahānāmo sakko bhagavantaṃ etadavoca – 『『dīgharattāhaṃ, bhante, bhagavatā evaṃ dhammaṃ desitaṃ ājānāmi – 『samāhitassa ñāṇaṃ, no asamāhitassā』ti. Samādhi nu kho, bhante, pubbe, pacchā ñāṇaṃ; udāhu ñāṇaṃ pubbe, pacchā samādhī』』ti? Atha kho āyasmato ānandassa etadahosi – 『『bhagavā kho gilānavuṭṭhito aciravuṭṭhito gelaññā . Ayañca mahānāmo sakko bhagavantaṃ atigambhīraṃ pañhaṃ pucchati. Yaṃnūnāhaṃ mahānāmaṃ sakkaṃ ekamantaṃ apanetvā dhammaṃ deseyya』』nti.
Atha kho āyasmā ānando mahānāmaṃ sakkaṃ bāhāyaṃ gahetvā ekamantaṃ apanetvā mahānāmaṃ sakkaṃ etadavoca – 『『sekhampi kho, mahānāma, sīlaṃ vuttaṃ bhagavatā, asekhampi sīlaṃ vuttaṃ bhagavatā; sekhopi samādhi vutto bhagavatā , asekhopi samādhi vutto bhagavatā; sekhāpi paññā vuttā bhagavatā, asekhāpi paññā vuttā bhagavatā. Katamañca, mahānāma , sekhaṃ sīlaṃ? Idha, mahānāma, bhikkhu sīlavā hoti pātimokkhasaṃvarasaṃvuto viharati…pe… samādāya sikkhati sikkhāpadesu. Idaṃ vuccati, mahānāma, sekhaṃ sīlaṃ』』.
『『Katamo ca, mahānāma, sekho samādhi? Idha, mahānāma, bhikkhu vivicceva kāmehi…pe… catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. Ayaṃ vuccati, mahānāma, sekho samādhi.
『『Katamā ca, mahānāma, sekhā paññā? Idha, mahānāma, bhikkhu idaṃ dukkhanti yathābhūtaṃ pajānāti…pe… ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadāti yathābhūtaṃ pajānāti. Ayaṃ vuccati, mahānāma, sekhā paññā.
『『Sa kho so, mahānāma, ariyasāvako evaṃ sīlasampanno evaṃ samādhisampanno evaṃ paññāsampanno āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharati. Evaṃ kho, mahānāma, sekhampi sīlaṃ vuttaṃ bhagavatā, asekhampi sīlaṃ vuttaṃ bhagavatā; sekhopi samādhi vutto bhagavatā, asekhopi samādhi vutto bhagavatā; sekhāpi paññā vuttā bhagavatā, asekhāpi paññā vuttā bhagavatā』』ti. Tatiyaṃ.
- Nigaṇṭhasuttaṃ
以下是簡體中文直譯: 74. 如是我聞。一時,世尊住在釋迦族的迦毗羅衛城(現今尼泊爾南部)尼拘律園。那時,世尊剛從病中康復,不久前才從病中起來。那時,釋迦族的摩訶男來到世尊所在之處;來到后,向世尊禮拜,然後坐在一旁。坐在一旁的釋迦族摩訶男對世尊如是說:"尊者,長久以來我聽世尊這樣說法:'有定者有智,無定者無智。'尊者,是先有定後有智,還是先有智後有定呢?"那時,尊者阿難心想:"世尊剛從病中康復,不久前才從病中起來。而這釋迦族的摩訶男問世尊如此深奧的問題。我不如把釋迦族的摩訶男帶到一邊去為他說法。" 於是尊者阿難拉著釋迦族摩訶男的手臂把他帶到一邊,對釋迦族的摩訶男如是說:"摩訶男,世尊說有學戒,也說無學戒;世尊說有學定,也說無學定;世尊說有學慧,也說無學慧。摩訶男,什麼是有學戒?摩訶男,在此,比丘持戒,守護波羅提木叉律儀...乃至...受持學處。摩訶男,這稱為有學戒。" "摩訶男,什麼是有學定?摩訶男,在此,比丘離欲...乃至...證得並安住第四禪。摩訶男,這稱為有學定。" "摩訶男,什麼是有學慧?摩訶男,在此,比丘如實了知'這是苦'...乃至...如實了知'這是導向苦滅的道路'。摩訶男,這稱為有學慧。" "摩訶男,那位聖弟子具足如此戒、如此定、如此慧,由於諸漏盡,證得無漏心解脫、慧解脫,于現法中自知自證,具足安住。摩訶男,這就是世尊所說的有學戒和無學戒、有學定和無學定、有學慧和無學慧。"第三。 4. 尼乾子經
- Ekaṃ samayaṃ āyasmā ānando vesāliyaṃ viharati mahāvane kūṭāgārasālāyaṃ. Atha kho abhayo ca licchavi paṇḍitakumārako ca licchavi yenāyasmā ānando tenupasaṅkamiṃsu; upasaṅkamitvā āyasmantaṃ ānandaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdiṃsu. Ekamantaṃ nisinno kho abhayo licchavi āyasmantaṃ ānandaṃ etadavoca – 『『nigaṇṭho, bhante, nāṭaputto [nāthaputto (sī. pī.)] sabbaññū sabbadassāvī aparisesaṃ ñāṇadassanaṃ paṭijānāti – 『carato ca me tiṭṭhato ca suttassa ca jāgarassa ca satataṃ samitaṃ ñāṇadassanaṃ paccupaṭṭhita』nti. So purāṇānaṃ kammānaṃ tapasā byantībhāvaṃ paññapeti navānaṃ kammānaṃ akaraṇā setughātaṃ . Iti kammakkhayā dukkhakkhayo, dukkhakkhayā vedanākkhayo, vedanākkhayā sabbaṃ dukkhaṃ nijjiṇṇaṃ bhavissati – evametissā sandiṭṭhikāya nijjarāya visuddhiyā samatikkamo hoti. Idha, bhante, bhagavā kimāhā』』ti?
『『Tisso kho imā, abhaya, nijjarā visuddhiyo tena bhagavatā jānatā passatā arahatā sammāsambuddhena sammadakkhātā sattānaṃ visuddhiyā sokaparidevānaṃ samatikkamāya dukkhadomanassānaṃ atthaṅgamāya ñāyassa adhigamāya nibbānassa sacchikiriyāya. Katamā tisso? Idha, abhaya, bhikkhu sīlavā hoti…pe… samādāya sikkhati sikkhāpadesu. So navañca kammaṃ na karoti, purāṇañca kammaṃ phussa phussa byantīkaroti. Sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhīti.
『『Sa kho so, abhaya, bhikkhu evaṃ sīlasampanno vivicceva kāmehi vivicca akusalehi dhammehi savitakkaṃ savicāraṃ vivekajaṃ pītisukhaṃ paṭhamaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. Vitakkavicārānaṃ vūpasamā ajjhattaṃ sampasādanaṃ cetaso ekodibhāvaṃ avitakkaṃ avicāraṃ samādhijaṃ pītisukhaṃ dutiyaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. Pītiyā ca virāgā upekkhako ca viharati sato ca sampajāno, sukhañca kāyena paṭisaṃvedeti yaṃ taṃ ariyā ācikkhanti – 『upekkhako satimā sukhavihārī』ti tatiyaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. Sukhassa ca pahānā dukkhassa ca pahānā, pubbeva somanassadomanassānaṃ atthaṅgamā adukkhamasukhaṃ upekkhāsatipārisuddhiṃ catutthaṃ jhānaṃ upasampajja viharati. So navañca kammaṃ na karoti, purāṇañca kammaṃ phussa phussa byantīkaroti. Sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhīti.
『『Sa kho so, abhaya, bhikkhu evaṃ samādhisampanno [evaṃ sīlasampanno evaṃ samādhisampanno (sī. syā. kaṃ.)] āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharati. So navañca kammaṃ na karoti, purāṇañca kammaṃ phussa phussa byantīkaroti. Sandiṭṭhikā nijjarā akālikā ehipassikā opaneyyikā paccattaṃ veditabbā viññūhīti. Imā kho, abhaya, tisso nijjarā visuddhiyo tena bhagavatā jānatā passatā arahatā sammāsambuddhena sammadakkhātā sattānaṃ visuddhiyā sokaparidevānaṃ samatikkamāya dukkhadomanassānaṃ atthaṅgamāya ñāyassa adhigamāya nibbānassa sacchikiriyāyā』』ti.
Evaṃ vutte paṇḍitakumārako licchavi abhayaṃ licchaviṃ etadavoca – 『『kiṃ pana tvaṃ, samma abhaya, āyasmato ānandassa subhāsitaṃ subhāsitato nābbhanumodasī』』ti? 『『Kyāhaṃ, samma paṇḍitakumāraka, āyasmato ānandassa subhāsitaṃ subhāsitato nābbhanumodissāmi! Muddhāpi tassa vipateyya yo āyasmato ānandassa subhāsitaṃ subhāsitato nābbhanumodeyyā』』ti. Catutthaṃ.
- Nivesakasuttaṃ
以下是簡體中文直譯: 75. 有一次,尊者阿難住在毗舍離(現今印度比哈爾邦)大林重閣講堂。那時,離車族的阿跋耶和離車族的般荼多童子來到尊者阿難所在之處;來到后,向尊者阿難禮拜,然後坐在一旁。坐在一旁的離車族阿跋耶對尊者阿難如是說:"尊者,尼乾子自稱是全知全見者,聲稱有完全的知見:'無論我行走、站立、睡眠還是清醒,知見都一直存在。'他宣稱通過苦行可以消除舊業,通過不造新業來切斷橋樑。因此,通過業的滅盡而苦滅盡,通過苦的滅盡而受滅盡,通過受的滅盡而一切苦將被克服 - 他說這就是現世可見的消業、清凈、超越的方法。尊者,世尊對此怎麼說?" "阿跋耶,那位世尊、阿羅漢、正等正覺者爲了眾生的清凈、超越憂悲、滅除苦惱、獲得正理、證悟涅槃,正確地宣說了三種消業清凈。是哪三種?阿跋耶,在此,比丘持戒...乃至...受持學處。他不造新業,舊業則一一觸及而消除。這是現世可見的、即時的、邀人親證的、導向[涅槃]的、智者各自證知的消業。 阿跋耶,那位如此具足戒的比丘,離欲、離不善法,有尋有伺,離生喜樂,證得並安住初禪。尋伺寂靜,內心安詳,心一境性,無尋無伺,定生喜樂,證得並安住第二禪。離喜而住,保持正念正知,以身感受樂,正如聖者們所說的'舍念樂住',證得並安住第三禪。斷樂斷苦,先前的喜憂已滅,不苦不樂,舍念清凈,證得並安住第四禪。他不造新業,舊業則一一觸及而消除。這是現世可見的、即時的、邀人親證的、導向[涅槃]的、智者各自證知的消業。 阿跋耶,那位如此具足定的比丘,由於諸漏盡,證得無漏心解脫、慧解脫,于現法中自知自證,具足安住。他不造新業,舊業則一一觸及而消除。這是現世可見的、即時的、邀人親證的、導向[涅槃]的、智者各自證知的消業。阿跋耶,這就是那位世尊、阿羅漢、正等正覺者爲了眾生的清凈、超越憂悲、滅除苦惱、獲得正理、證悟涅槃,正確地宣說的三種消業清凈。" 說完這些,離車族的般荼多童子對離車族的阿跋耶如是說:"朋友阿跋耶,你為什麼不贊同尊者阿難所說的善說呢?""朋友般荼多童子,我怎麼會不贊同尊者阿難所說的善說呢!如果有人不贊同尊者阿難所說的善說,他的頭應該破裂!"第四。 5. 居處經
- Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho āyasmantaṃ ānandaṃ bhagavā etadavoca –
『『Ye, ānanda, anukampeyyātha ye ca sotabbaṃ maññeyyuṃ mittā vā amaccā vā ñātī vā sālohitā vā te vo, ānanda, tīsu ṭhānesu samādapetabbā [samādāpetabbā (?)] nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā. Katamesu tīsu? Buddhe aveccappasāde samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā – 『itipi so bhagavā arahaṃ sammāsambuddho vijjācaraṇasampanno sugato lokavidū anuttaro purisadammasārathi; satthā devamanussānaṃ, buddho bhagavā』ti, dhamme aveccappasāde samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā – 『svākkhāto bhagavatā dhammo sandiṭṭhiko akāliko ehipassiko opaneyyiko paccattaṃ veditabbo viññūhī』ti, saṅghe aveccappasāde samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā – 『suppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho ujuppaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho ñāyappaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho sāmīcippaṭipanno bhagavato sāvakasaṅgho, yadidaṃ cattāri purisayugāni aṭṭha purisapuggalā esa bhagavato sāvakasaṅgho āhuneyyo pāhuneyyo dakkhiṇeyyo añjalikaraṇīyo anuttaraṃ puññakkhettaṃ lokassā』』』ti.
『『Siyā, ānanda, catunnaṃ mahābhūtānaṃ aññathattaṃ – pathavīdhātuyā āpodhātuyā tejodhātuyā vāyodhātuyā, na tveva buddhe aveccappasādena samannāgatassa ariyasāvakassa siyā aññathattaṃ tatridaṃ aññathattaṃ. So vatānanda, buddhe aveccappasādena samannāgato ariyasāvako nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjissatīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
『『Siyā , ānanda, catunnaṃ mahābhūtānaṃ aññathattaṃ – pathavīdhātuyā āpodhātuyā tejodhātuyā vāyodhātuyā, na tveva dhamme…pe… na tveva saṅghe aveccappasādena samannāgatassa ariyasāvakassa siyā aññathattaṃ tatridaṃ aññathattaṃ. So vatānanda, saṅghe aveccappasādena samannāgato ariyasāvako nirayaṃ vā tiracchānayoniṃ vā pettivisayaṃ vā upapajjissatīti netaṃ ṭhānaṃ vijjati.
『『Ye, ānanda, anukampeyyātha ye ca sotabbaṃ maññeyyuṃ mittā vā amaccā vā ñātī vā sālohitā vā te vo, ānanda, imesu tīsu ṭhānesu samādapetabbā nivesetabbā patiṭṭhāpetabbā』』ti. Pañcamaṃ.
-
Paṭhamabhavasuttaṃ
-
Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca – 『『bhavo, bhavoti, bhante, vuccati. Kittāvatā nu kho, bhante, bhavo hotī』』ti?
『『Kāmadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho kāmabhavo paññāyethā』』ti? 『『No hetaṃ, bhante』』. 『『Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho [sineho (sī. syā. kaṃ. pī.)]. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ hīnāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ [āyati (sī.)] punabbhavābhinibbatti hoti. ( ) [(evaṃ kho ānanda bhavo hotīti) (ka.) dutiyasutte pana idaṃ pāṭhanānattaṃ natthi]
『『Rūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho rūpabhavo paññāyethā』』ti? 『『No hetaṃ, bhante』』. 『『Iti kho ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ majjhimāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. ( ) [(evaṃ kho ānanda bhavo hotīti) (ka.) dutiyasutte pana idaṃ pāṭhanānattaṃ natthi]
『『Arūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho arūpabhavo paññāyethā』』ti? 『『No hetaṃ, bhante』』. 『『Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ paṇītāya dhātuyā viññāṇaṃ patiṭṭhitaṃ evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. Evaṃ kho, ānanda, bhavo hotī』』ti. Chaṭṭhaṃ.
- Dutiyabhavasuttaṃ
以下是簡體中文直譯: 76. 那時,尊者阿難來到世尊所在之處;來到后,向世尊禮拜,然後坐在一旁。世尊對坐在一旁的尊者阿難如是說: "阿難,那些你們應該同情的人,那些你們認為應該聽從的朋友、同事、親戚或血親,你們應該在三個方面勸導他們、安置他們、建立他們。哪三個方面?應該勸導他們、安置他們、建立他們對佛的不動信:'這位世尊是阿羅漢、正等正覺者、明行足、善逝、世間解、無上士、調御丈夫、天人師、佛、世尊。'應該勸導他們、安置他們、建立他們對法的不動信:'世尊善說法,現見、無時、邀人親證、導向[涅槃]、智者各自證知。'應該勸導他們、安置他們、建立他們對僧的不動信:'世尊的聲聞僧眾是善行道的,世尊的聲聞僧眾是正直行道的,世尊的聲聞僧眾是如理行道的,世尊的聲聞僧眾是和敬行道的,也就是四雙八輩。這世尊的聲聞僧眾是應供養的、應供奉的、應佈施的、應合掌的,是世間無上的福田。'" "阿難,四大元素可能會改變 - 地界、水界、火界、風界,但具足對佛不動信的聖弟子不可能改變。在這裡,改變是指:阿難,具足對佛不動信的聖弟子會投生到地獄、畜生道或餓鬼界,這是不可能的。 阿難,四大元素可能會改變 - 地界、水界、火界、風界,但具足對法...乃至...具足對僧不動信的聖弟子不可能改變。在這裡,改變是指:阿難,具足對僧不動信的聖弟子會投生到地獄、畜生道或餓鬼界,這是不可能的。 阿難,那些你們應該同情的人,那些你們認為應該聽從的朋友、同事、親戚或血親,你們應該在這三個方面勸導他們、安置他們、建立他們。"第五。 6. 第一有經 77. 那時,尊者阿難來到世尊所在之處;來到后,向世尊禮拜,然後坐在一旁。坐在一旁的尊者阿難對世尊如是說:"尊者,人們說'有、有'。尊者,到什麼程度才稱為有呢?" "阿難,如果沒有成熟于欲界的業,欲有會顯現嗎?""不會,尊者。""阿難,因此業是田,識是種子,愛是水分。被無明所障蔽、被愛所束縛的眾生,識建立於低等界,如此未來再有就會生起。 阿難,如果沒有成熟於色界的業,色有會顯現嗎?""不會,尊者。""阿難,因此業是田,識是種子,愛是水分。被無明所障蔽、被愛所束縛的眾生,識建立於中等界,如此未來再有就會生起。 阿難,如果沒有成熟于無色界的業,無色有會顯現嗎?""不會,尊者。""阿難,因此業是田,識是種子,愛是水分。被無明所障蔽、被愛所束縛的眾生,識建立於高等界,如此未來再有就會生起。阿難,這就是有的形成。"第六。 7. 第二有經
- Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami…pe… āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca – 『『bhavo, bhavoti, bhante, vuccati. Kittāvatā nu kho, bhante, bhavo hotī』』ti?
『『Kāmadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho kāmabhavo paññāyethā』』ti? 『『No hetaṃ bhante』』. 『『Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ hīnāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti』』.
『『Rūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho rūpabhavo paññāyethā』』ti? 『『No hetaṃ, bhante』』. 『『Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ majjhimāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti』』.
『『Arūpadhātuvepakkañca, ānanda, kammaṃ nābhavissa, api nu kho arūpabhavo paññāyethā』』ti? 『『No hetaṃ, bhante』』. 『『Iti kho, ānanda, kammaṃ khettaṃ, viññāṇaṃ bījaṃ, taṇhā sneho. Avijjānīvaraṇānaṃ sattānaṃ taṇhāsaṃyojanānaṃ paṇītāya dhātuyā cetanā patiṭṭhitā patthanā patiṭṭhitā evaṃ āyatiṃ punabbhavābhinibbatti hoti. Evaṃ kho, ānanda, bhavo hotī』』ti. Sattamaṃ.
-
Sīlabbatasuttaṃ
-
Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinnaṃ kho āyasmantaṃ ānandaṃ bhagavā etadavoca – 『『sabbaṃ nu kho, ānanda, sīlabbataṃ jīvitaṃ brahmacariyaṃ upaṭṭhānasāraṃ saphala』』nti? 『『Na khvettha, bhante, ekaṃsenā』』ti. 『『Tena hānanda, vibhajassū』』ti.
『『Yañhissa [yathārūpaṃ hissa (?) sevitabbāsevitabbasuttānurūpaṃ], bhante, sīlabbataṃ jīvitaṃ brahmacariyaṃ upaṭṭhānasāraṃ sevato akusalā dhammā abhivaḍḍhanti kusalā dhammā parihāyanti, evarūpaṃ sīlabbataṃ jīvitaṃ brahmacariyaṃ upaṭṭhānasāraṃ aphalaṃ. Yañca khvāssa [yañhissa (ka.), yathārūpañca khvāssa (?)], bhante, sīlabbataṃ jīvitaṃ brahmacariyaṃ upaṭṭhānasāraṃ sevato akusalā dhammā parihāyanti, kusalā dhammā abhivaḍḍhanti, evarūpaṃ sīlabbataṃ jīvitaṃ brahmacariyaṃ upaṭṭhānasāraṃ saphala』』nti. Idamavoca āyasmā ānando; samanuñño satthā ahosi.
Atha kho āyasmā ānando 『『samanuñño me satthā』』ti, uṭṭhāyāsanā bhagavantaṃ abhivādetvā padakkhiṇaṃ katvā pakkāmi. Atha kho bhagavā acirapakkante āyasmante ānande bhikkhū āmantesi – 『『sekho, bhikkhave, ānando; na ca panassa sulabharūpo samasamo paññāyā』』ti. Aṭṭhamaṃ.
- Gandhajātasuttaṃ
以下是簡體中文直譯: 78. 那時,尊者阿難來到世尊所在之處...乃至...尊者阿難對世尊如是說:"尊者,人們說'有、有'。尊者,到什麼程度才稱為有呢?" "阿難,如果沒有成熟于欲界的業,欲有會顯現嗎?""不會,尊者。""阿難,因此業是田,識是種子,愛是水分。被無明所障蔽、被愛所束縛的眾生,意志建立於低等界,願望建立於低等界,如此未來再有就會生起。" "阿難,如果沒有成熟於色界的業,色有會顯現嗎?""不會,尊者。""阿難,因此業是田,識是種子,愛是水分。被無明所障蔽、被愛所束縛的眾生,意志建立於中等界,願望建立於中等界,如此未來再有就會生起。" "阿難,如果沒有成熟于無色界的業,無色有會顯現嗎?""不會,尊者。""阿難,因此業是田,識是種子,愛是水分。被無明所障蔽、被愛所束縛的眾生,意志建立於高等界,願望建立於高等界,如此未來再有就會生起。阿難,這就是有的形成。"第七。 8. 戒禁經 79. 那時,尊者阿難來到世尊所在之處;來到后,向世尊禮拜,然後坐在一旁。世尊對坐在一旁的尊者阿難如是說:"阿難,所有的戒禁、生活、梵行、侍奉都是有果報的嗎?""尊者,這不能一概而論。""那麼阿難,請你分別說明。" "尊者,如果修習某種戒禁、生活、梵行、侍奉,不善法增長而善法減少,這樣的戒禁、生活、梵行、侍奉是無果報的。尊者,如果修習某種戒禁、生活、梵行、侍奉,不善法減少而善法增長,這樣的戒禁、生活、梵行、侍奉是有果報的。"尊者阿難如是說;導師表示贊同。 然後尊者阿難想:"導師贊同我",於是從座位起身,向世尊禮拜,右繞后離去。尊者阿難離去不久,世尊對比丘們說:"比丘們,阿難還是有學,但是很難找到在智慧上與他相等的人。"第八。 9. 香類經
- Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca –
『『Tīṇimāni, bhante, gandhajātāni, yesaṃ anuvātaṃyeva gandho gacchati, no paṭivātaṃ. Katamāni tīṇi? Mūlagandho, sāragandho, pupphagandho – imāni kho, bhante, tīṇi gandhajātāni, yesaṃ anuvātaṃyeva gandho gacchati, no paṭivātaṃ. Atthi nu kho, bhante, kiñci gandhajātaṃ yassa anuvātampi gandho gacchati, paṭivātampi gandho gacchati, anuvātapaṭivātampi gandho gacchatī』』ti?
『『Atthānanda, kiñci gandhajātaṃ [atthānanda gandhajātaṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)] yassa anuvātampi gandho gacchati , paṭivātampi gandho gacchati, anuvātapaṭivātampi gandho gacchatī』』ti. 『『Katamañca pana, bhante, gandhajātaṃ yassa anuvātampi gandho gacchati, paṭivātampi gandho gacchati, anuvātapaṭivātampi gandho gacchatī』』ti?
『『Idhānanda , yasmiṃ gāme vā nigame vā itthī vā puriso vā buddhaṃ saraṇaṃ gato hoti, dhammaṃ saraṇaṃ gato hoti, saṅghaṃ saraṇaṃ gato hoti, pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti , sīlavā hoti kalyāṇadhammo, vigatamalamaccherena cetasā agāraṃ ajjhāvasati muttacāgo payatapāṇi vossaggarato yācayogo dānasaṃvibhāgarato.
『『Tassa disāsu samaṇabrāhmaṇā vaṇṇaṃ bhāsanti – 『amukasmiṃ [asukasmiṃ (sī. syā. kaṃ. pī.)] nāma gāme vā nigame vā itthī vā puriso vā buddhaṃ saraṇaṃ gato hoti, dhammaṃ saraṇaṃ gato hoti, saṅghaṃ saraṇaṃ gato hoti, pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti, sīlavā hoti kalyāṇadhammo, vigatamalamaccherena cetasā agāraṃ ajjhāvasati muttacāgo payatapāṇi vossaggarato yācayogo dānasaṃvibhāgarato』』』ti.
『『Devatāpissa [devatāpissa amanussā (sī. pī.), devatāpissa amanussāpi (ka.), devatāpissa…pe… manussāpissa (?)] vaṇṇaṃ bhāsanti – 『amukasmiṃ nāma gāme vā nigame vā itthī vā puriso vā buddhaṃ saraṇaṃ gato hoti, dhammaṃ saraṇaṃ gato hoti, saṅghaṃ saraṇaṃ gato hoti, pāṇātipātā paṭivirato hoti…pe… surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti, sīlavā hoti kalyāṇadhammo, vigatamalamaccherena cetasā agāraṃ ajjhāvasati muttacāgo payatapāṇi vossaggarato yācayogo dānasaṃvibhāgarato』ti. Idaṃ kho taṃ, ānanda, gandhajātaṃ yassa anuvātampi gandho gacchati, paṭivātampi gandho gacchati, anuvātapaṭivātampi gandho gacchatī』』ti.
『『Na pupphagandho paṭivātameti,
Na candanaṃ tagaramallikā [taggaramallikā (pī.)] vā;
Satañca gandho paṭivātameti,
Sabbā disā sappuriso pavāyatī』』ti. navamaṃ;
-
Cūḷanikāsuttaṃ
-
Atha kho āyasmā ānando yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi . Ekamantaṃ nisinno kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca – 『『sammukhāmetaṃ, bhante, bhagavato sutaṃ sammukhā paṭiggahitaṃ – 『bhagavato, ānanda, sikhissa abhibhū nāma sāvako brahmaloke ṭhito sahassilokadhātuṃ [sahassīlokadhātuṃ (pī.) saṃ. ni.
以下是簡體中文直譯: 80. 那時,尊者阿難來到世尊所在之處;來到后,向世尊禮拜,然後坐在一旁。坐在一旁的尊者阿難對世尊如是說: "尊者,有三種香,它們的香氣只隨風飄散,不能逆風飄散。哪三種?根香、心材香、花香 - 尊者,這三種香,它們的香氣只隨風飄散,不能逆風飄散。尊者,是否有某種香,它的香氣能隨風飄散,也能逆風飄散,也能隨風逆風飄散?" "阿難,有某種香,它的香氣能隨風飄散,也能逆風飄散,也能隨風逆風飄散。""尊者,什麼是那種香,它的香氣能隨風飄散,也能逆風飄散,也能隨風逆風飄散?" "阿難,在這裡,如果某村或鎮中有女人或男人皈依佛、皈依法、皈依僧,遠離殺生,遠離不與取,遠離欲邪行,遠離妄語,遠離飲酒放逸處,持戒、具善法,以無吝嗇垢染之心住家,慷慨佈施,樂於捨棄,樂於被乞求,樂於佈施分享。 各方的沙門婆羅門都稱讚他說:'在某村或鎮中有女人或男人皈依佛、皈依法、皈依僧,遠離殺生,遠離不與取,遠離欲邪行,遠離妄語,遠離飲酒放逸處,持戒、具善法,以無吝嗇垢染之心住家,慷慨佈施,樂於捨棄,樂於被乞求,樂於佈施分享。' 諸天也稱讚他說:'在某村或鎮中有女人或男人皈依佛、皈依法、皈依僧,遠離殺生...乃至...遠離飲酒放逸處,持戒、具善法,以無吝嗇垢染之心住家,慷慨佈施,樂於捨棄,樂於被乞求,樂於佈施分享。'阿難,這就是那種香,它的香氣能隨風飄散,也能逆風飄散,也能隨風逆風飄散。" "花香不能逆風飄, 檀香、多伽羅、茉莉亦然; 善人之香能逆風飄, 正人之德遍及四方。"第九。 10. 小尼迦經 81. 那時,尊者阿難來到世尊所在之處;來到后,向世尊禮拜,然後坐在一旁。坐在一旁的尊者阿難對世尊如是說:"尊者,我親耳聽聞,親自領受世尊所說:'阿難,尸棄佛的弟子名叫阿毗浮,站在梵天界能使聲音傳遍千世界...
1.185 vitthāro] sarena viññāpesī』ti. Bhagavā pana, bhante, arahaṃ sammāsambuddho kīvatakaṃ pahoti sarena viññāpetu』』nti? 『『Sāvako so, ānanda, appameyyā tathāgatā』』ti.
Dutiyampi kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca – 『『sammukhā metaṃ, bhante, bhagavato sutaṃ sammukhā paṭiggahitaṃ – 『bhagavato, ānanda, sikhissa abhibhū nāma sāvako brahmaloke ṭhito sahassilokadhātuṃ sarena viññāpesī』ti. Bhagavā pana, bhante, arahaṃ sammāsambuddho kīvatakaṃ pahoti sarena viññāpetu』』nti? 『『Sāvako so, ānanda, appameyyā tathāgatā』』ti.
Tatiyampi kho āyasmā ānando bhagavantaṃ etadavoca – 『『sammukhāmetaṃ, bhante, bhagavato sutaṃ sammukhā paṭiggahitaṃ – 『bhagavato, ānanda, sikhissa abhibhū nāma sāvako brahmaloke ṭhito sahassilokadhātuṃ sarena viññāpesī』ti. Bhagavā pana, bhante, arahaṃ sammāsambuddho kīvatakaṃ pahoti sarena viññāpetu』』nti? 『『Sutā te, ānanda, sahassī cūḷanikā lokadhātū』』ti? 『『Etassa, bhagavā, kālo; etassa, sugata, kālo! Yaṃ bhagavā bhāseyya. Bhagavato sutvā bhikkhū dhāressantī』』ti. 『『Tenahānanda, suṇāhi sādhukaṃ manasi karohi, bhāsissāmī』』ti. 『『Evaṃ, bhante』』ti kho āyasmā ānando bhagavato paccassosi. Bhagavā etadavoca –
『『Yāvatā, ānanda, candimasūriyā [candimasuriyā (sī. syā. kaṃ. pī.)] pariharanti, disā bhanti virocanā, tāva sahassadhā loko. Tasmiṃ sahassadhā loke sahassaṃ [tasmiṃ sahassaṃ (syā. kaṃ. pī.)] candānaṃ, sahassaṃ sūriyānaṃ, sahassaṃ sinerupabbatarājānaṃ, sahassaṃ jambudīpānaṃ, sahassaṃ aparagoyānānaṃ, sahassaṃ uttarakurūnaṃ, sahassaṃ pubbavidehānaṃ, cattāri mahāsamuddasahassāni, cattāri mahārājasahassāni, sahassaṃ cātumahārājikānaṃ, sahassaṃ tāvatiṃsānaṃ , sahassaṃ yāmānaṃ , sahassaṃ tusitānaṃ, sahassaṃ nimmānaratīnaṃ, sahassaṃ paranimmitavasavattīnaṃ, sahassaṃ brahmalokānaṃ – ayaṃ vuccatānanda, sahassī cūḷanikā lokadhātu.
『『Yāvatānanda , sahassī cūḷanikā lokadhātu tāva sahassadhā loko. Ayaṃ vuccatānanda, dvisahassī majjhimikā lokadhātu.
『『Yāvatānanda, dvisahassī majjhimikā lokadhātu tāva sahassadhā loko. Ayaṃ vuccatānanda, tisahassī mahāsahassī lokadhātu.
『『Ākaṅkhamāno, ānanda, tathāgato tisahassimahāsahassilokadhātuṃ [tisahassi mahāsahassiṃ lokadhātuṃ (syā. kaṃ.), tisahassīmahāsahassīlokadhātuṃ (pī.)] sarena viññāpeyya, yāvatā pana ākaṅkheyyā』』ti.
『『Yathā kathaṃ pana, bhante, bhagavā tisahassimahāsahassilokadhātuṃ sarena viññāpeyya, yāvatā pana ākaṅkheyyā』』ti? 『『Idhānanda, tathāgato tisahassimahāsahassilokadhātuṃ obhāsena phareyya. Yadā te sattā taṃ ālokaṃ sañjāneyyuṃ, atha tathāgato ghosaṃ kareyya saddamanussāveyya. Evaṃ kho, ānanda, tathāgato tisahassimahāsahassilokadhātuṃ sarena viññāpeyya, yāvatā pana ākaṅkheyyā』』ti.
Evaṃ vutte āyasmā ānando (āyasmantaṃ udāyiṃ) [(bhagavantaṃ) (sī.), ( ) natthi syā. kaṃ. potthakesu. aṭṭhakathāya sameti] etadavoca – 『『lābhā vata me, suladdhaṃ vata me, yassa me satthā evaṃmahiddhiko evaṃmahānubhāvo』』ti. Evaṃ vutte āyasmā udāyī āyasmantaṃ ānandaṃ etadavoca – 『『kiṃ tuyhettha, āvuso ānanda, yadi te satthā evaṃmahiddhiko evaṃmahānubhāvo』』ti? Evaṃ vutte bhagavā āyasmantaṃ udāyiṃ etadavoca – 『『mā hevaṃ, udāyi, mā hevaṃ, udāyi. Sace, udāyi, ānando avītarāgo kālaṃ kareyya, tena cittappasādena sattakkhattuṃ devesu devarajjaṃ kāreyya, sattakkhattuṃ imasmiṃyeva jambudīpe mahārajjaṃ kāreyya. Api ca, udāyi, ānando diṭṭheva dhamme parinibbāyissatī』』ti. Dasamaṃ.
Ānandavaggo tatiyo.
以下是簡體中文直譯: 81. (續)...聲音傳遍千世界。'尊者,那麼作為阿羅漢、正等正覺者的世尊能使聲音傳遍多遠呢?""阿難,那是聲聞弟子,如來是不可測量的。" 尊者阿難第二次對世尊如是說:"尊者,我親耳聽聞,親自領受世尊所說:'阿難,尸棄佛的弟子名叫阿毗浮,站在梵天界能使聲音傳遍千世界。'尊者,那麼作為阿羅漢、正等正覺者的世尊能使聲音傳遍多遠呢?""阿難,那是聲聞弟子,如來是不可測量的。" 尊者阿難第三次對世尊如是說:"尊者,我親耳聽聞,親自領受世尊所說:'阿難,尸棄佛的弟子名叫阿毗浮,站在梵天界能使聲音傳遍千世界。'尊者,那麼作為阿羅漢、正等正覺者的世尊能使聲音傳遍多遠呢?""阿難,你聽說過小千世界嗎?""世尊,現在是時候了;善逝,現在是時候了!請世尊說吧。比丘們聽了世尊的話會記住的。""那麼阿難,仔細聽,好好思考,我要說了。""是的,尊者。"尊者阿難回答世尊。世尊如是說: "阿難,日月所照耀、光明所照及之處,稱為一千世界。在那一千世界中有一千個月亮、一千個太陽、一千座須彌山王、一千個閻浮提、一千個西牛貨洲、一千個北俱盧洲、一千個東毗提訶、四千個大海、四千個大王、一千個四大王天、一千個三十三天、一千個夜摩天、一千個兜率天、一千個化樂天、一千個他化自在天、一千個梵世界 - 阿難,這稱為小千世界。 阿難,小千世界的一千倍稱為中千世界。 阿難,中千世界的一千倍稱為大千世界。 阿難,如來若願意,能使聲音傳遍三千大千世界,乃至更遠。" "尊者,世尊如何能使聲音傳遍三千大千世界,乃至更遠呢?""阿難,在這裡,如來以光明遍照三千大千世界。當衆生看到那光明時,如來就發出聲音,使聲音傳播。阿難,這樣如來能使聲音傳遍三千大千世界,乃至更遠。" 說完這些,尊者阿難對(尊者優陀夷)如是說:"我真是有福啊,我真是幸運啊,我有這樣具大神通、大威力的導師。"說完這些,尊者優陀夷對尊者阿難如是說:"阿難賢友,你的導師具有這樣的大神通、大威力,對你有什麼好處呢?"說完這些,世尊對尊者優陀夷如是說:"優陀夷,不要這樣說,不要這樣說。優陀夷,如果阿難未斷貪慾就去世,由於他的信心,他會七次在天界做天王,七次在這閻浮提做大王。但是,優陀夷,阿難會在現法中般涅槃。"第十。 阿難品第三。
Tassuddānaṃ –
Channo ājīvako sakko, nigaṇṭho ca nivesako;
Duve bhavā sīlabbataṃ, gandhajātañca cūḷanīti.
以下是簡體中文直譯: 其摘要如下: 車匿、阿耆婆、釋迦、 尼乾子和居處者; 兩個有、戒禁、 香類和小尼迦。