B0102041014(4)sādhuvaggo(善品)
(14) 4. Sādhuvaggo
- Sādhusuttaṃ
134.[a. ni. 10.178] 『『Sādhuñca vo, bhikkhave, desessāmi asādhuñca. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; bhāsissāmī』』ti. 『『Evaṃ, bhante』』ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca –
『『Katamañca, bhikkhave, asādhu? Micchādiṭṭhi, micchāsaṅkappo, micchāvācā, micchākammanto, micchāājīvo, micchāvāyāmo, micchāsati, micchāsamādhi, micchāñāṇaṃ, micchāvimutti – idaṃ vuccati, bhikkhave, asādhu. Katamañca, bhikkhave, sādhu? Sammādiṭṭhi , sammāsaṅkappo, sammāvācā sammākammanto, sammāājīvo, sammāvāyāmo, sammāsati, sammāsamādhi, sammāñāṇaṃ, sammāvimutti – idaṃ vuccati, bhikkhave, sādhū』』ti. Paṭhamaṃ.
-
Ariyadhammasuttaṃ
-
『『Ariyadhammañca vo, bhikkhave, desessāmi anariyadhammañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, anariyo dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, anariyo dhammo. Katamo ca, bhikkhave, ariyo dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, ariyo dhammo』』ti. Dutiyaṃ.
-
Akusalasuttaṃ
-
『『Akusalañca vo, bhikkhave, desessāmi kusalañca. Taṃ suṇātha …pe… katamañca, bhikkhave, akusalaṃ? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – idaṃ vuccati, bhikkhave , akusalaṃ. Katamañca, bhikkhave, kusalaṃ? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – idaṃ vuccati, bhikkhave, kusala』』nti. Tatiyaṃ.
-
Atthasuttaṃ
-
『『Atthañca vo, bhikkhave, desessāmi anatthañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, anattho? Micchādiṭṭhi …pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, anattho. Katamo ca, bhikkhave, attho? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, attho』』ti. Catutthaṃ.
-
Dhammasuttaṃ
-
『『Dhammañca vo, bhikkhave, desessāmi adhammañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, adhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, adhammo. Katamo ca, bhikkhave, dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, dhammo』』ti. Pañcamaṃ.
-
Sāsavasuttaṃ
-
『『Sāsavañca vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi anāsavañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, sāsavo dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sāsavo dhammo. Katamo ca, bhikkhave, anāsavo dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, anāsavo dhammo』』ti. Chaṭṭhaṃ.
-
Sāvajjasuttaṃ
-
『『Sāvajjañca vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi anavajjañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, sāvajjo dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sāvajjo dhammo. Katamo ca, bhikkhave, anavajjo dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, anavajjo dhammo』』ti. Sattamaṃ.
-
Tapanīyasuttaṃ
-
『『Tapanīyañca vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi atapanīyañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, tapanīyo dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, tapanīyo dhammo. Katamo ca, bhikkhave, atapanīyo dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, atapanīyo dhammo』』ti. Aṭṭhamaṃ.
-
Ācayagāmisuttaṃ
-
『『Ācayagāmiñca vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi apacayagāmiñca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave , ācayagāmī dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, ācayagāmī dhammo. Katamo ca, bhikkhave , apacayagāmī dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, apacayagāmī dhammo』』ti. Navamaṃ.
-
Dukkhudrayasuttaṃ
-
『『Dukkhudrayañca vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi sukhudrayañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, dukkhudrayo dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, dukkhudrayo dhammo. Katamo ca, bhikkhave, sukhudrayo dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sukhudrayo dhammo』』ti. Dasamaṃ.
-
Dukkhavipākasuttaṃ
(14) 4. 善品 1. 善經 134. [增支部10.178]"諸比丘,我將為你們說善與不善。請諦聽,善加作意,我將宣說。""是的,尊者。"那些比丘回答世尊。世尊如是說: "諸比丘,什麼是不善?邪見、邪思維、邪語、邪業、邪命、邪精進、邪念、邪定、邪智、邪解脫 - 諸比丘,這稱為不善。諸比丘,什麼是善?正見、正思維、正語、正業、正命、正精進、正念、正定、正智、正解脫 - 諸比丘,這稱為善。"第一 2. 聖法經 135. "諸比丘,我將為你們說聖法與非聖法。請諦聽...諸比丘,什麼是非聖法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為非聖法。諸比丘,什麼是聖法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為聖法。"第二 3. 不善經 136. "諸比丘,我將為你們說不善與善。請諦聽...諸比丘,什麼是不善?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為不善。諸比丘,什麼是善?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為善。"第三 4. 義經 137. "諸比丘,我將為你們說義與非義。請諦聽...諸比丘,什麼是非義?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為非義。諸比丘,什麼是義?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為義。"第四 5. 法經 138. "諸比丘,我將為你們說法與非法。請諦聽...諸比丘,什麼是非法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為非法。諸比丘,什麼是法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為法。"第五 6. 有漏經 139. "諸比丘,我將為你們說有漏法與無漏法。請諦聽...諸比丘,什麼是有漏法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為有漏法。諸比丘,什麼是無漏法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為無漏法。"第六 7. 有過經 140. "諸比丘,我將為你們說有過法與無過法。請諦聽...諸比丘,什麼是有過法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為有過法。諸比丘,什麼是無過法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為無過法。"第七 8. 熱惱經 141. "諸比丘,我將為你們說熱惱法與無熱惱法。請諦聽...諸比丘,什麼是熱惱法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為熱惱法。諸比丘,什麼是無熱惱法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為無熱惱法。"第八 9. 增長經 142. "諸比丘,我將為你們說趣向增長法與趣向減損法。請諦聽...諸比丘,什麼是趣向增長法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為趣向增長法。諸比丘,什麼是趣向減損法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為趣向減損法。"第九 10. 苦果經 143. "諸比丘,我將為你們說苦果法與樂果法。請諦聽...諸比丘,什麼是苦果法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為苦果法。諸比丘,什麼是樂果法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為樂果法。"第十 11. 苦報經
-
『『Dukkhavipākañca vo, bhikkhave, dhammaṃ desessāmi sukhavipākañca. Taṃ suṇātha…pe… katamo ca, bhikkhave, dukkhavipāko dhammo? Micchādiṭṭhi…pe… micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, dukkhavipāko dhammo. Katamo ca, bhikkhave, sukhavipāko dhammo? Sammādiṭṭhi…pe… sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sukhavipāko dhammo』』ti. Ekādasamaṃ.
-
"諸比丘,我將為你們說苦報法與樂報法。請諦聽...諸比丘,什麼是苦報法?邪見...乃至...邪解脫 - 諸比丘,這稱為苦報法。諸比丘,什麼是樂報法?正見...乃至...正解脫 - 諸比丘,這稱為樂報法。"第十一 注:我已按要求直譯全文,保持完整性,在章節編號後加上反斜線,並保持對仗形式。原文中沒有需要註解的古代地名。
Sādhuvaggo catuttho.
善品第四終。 注:我已按要求直譯全文,沒有需要註解的古代地名。這是一個品結尾的標記語句。